Je dílem autorského kolektivu, který tvoří Jiří Mach, Petr Slavík, Josef Frýda a v neposlední řadě také fotograf Petr Šulc.

Nová publikace, volně navazující na knihu Dobruška z roku 2008, připomíná svoji předchůdkyni především vnějším charakterem – má stejný formát, podobně řešený přebal a podobu jí opět dal grafik Martin Moravec.

Pozvané hosty, mezi nimiž nechyběli pedagogové dobrušských škol, místní podnikatelé a zástupci církví, s knihou seznámil Jiří Mach: „Obsah se liší od knihy Dobruška. Zatímco ta představovala město ze všech možných úhlů pohledu, Dobrušsko je poněkud monotématičtější a představuje památky ve spádové oblasti města, které nám zde po předchozích generacích zůstaly – proto stopami minulosti.“

Zároveň přiznal, že nejobtížnější byl výběr památek: „Netajím se tím, že jde o subjektivní pohled, protože není ani možné zachytit všechno, co má památkový charakter. Usilovali jsme, aby vznikl obraz o tom, jaké památky zde máme. Zároveň jsme nechtěli uvádět jen suchý popis objektů, tzn. stavebně historické údaje, ale naším cílem bylo, aby každá památka měla svůj příběh. Neváhali jsme zařadit pověsti, které jsou s památkami spojené, nebo určité historické příběhy či historky, ba dokonce až téměř drby.“

Na obálce knihy je klepadlo. Pojďme tedy symbolicky zaklepat, abychom se mohli podívat dovnitř:
Jednotlivé části představují různé okruhy památek – například archeologické (pravěké i středověké – např. hrady), lidovou architekturu, samostatné oddíly tvoří poutní místa, dále sochy a kříže, nechybí ani kapitola o třech zámcích – opočenském, skaleckém a olešnickém, část je věnována také památkám válečným a publikaci uzavírají památky židovské.

Nejobsáhlejší kapitolou jsou památky církevní, které tvoří jakousi páteř celé památkové oblasti. Máme tam kostely nejen katolické, ale zařazeny jsou i evangelické.

Poté, co byla kniha zevrubně představena, připomněl Petr Tojnar, starosta města, že Dobruška vydala již několik titulů s místní tématikou, které vždy obohatily regionální nabídku.

Poděkoval nejen autorům, ale i královéhradeckému biskupství, s jehož svolením mohl Petr Šulc pořizovat fotografie interiérů. Během samotného křtu pak popřál nové knize, aby se těm, co ji otev-řou, líbila.

Dana Ehlová