Budou se Romové stěhovat z Českého Meziříčí do Opočna? Bude České Meziříčí kupovat „315“, kde Romové žijí? Takovéto otázky si pokládají v těchto dnech občané Opočna. Starostovi města Štěpánu Jelínkovi přišlo podobných dotazů nespočet.

„Tyto zvěsti tady byly, dokonce se opakují v pravidelných intervalech. Možná proto, že se o této problematice často hovoří v televizi, tak si lidé řeknou „to by nám ještě tak scházelo, aby se přistěhovali do Opočna“. Souvisí to spíše s tím, jak to celonárodně probíráme,“ řekl Štěpán Jelínek. „Dokonce se říkalo, že 315 koupí obec České Meziříčí a že se obyvatelé toho domu budou stěhovat do Podzámčí v Opočně. Mluvil jsem se starostou Českého Meziříčí i s majitelem areálu v Podzámčí a oba řekli, že je to nesmysl,“ dodal. Zároveň však připouští, že město nemůže zabránit tomu, aby si je majitelé bytů nastěhovali do svých nemovitostí.

V poslední době se však počet romských obyvatelů zvýšil. Také se ve městě objevuje více individuí jako „feťáci“, kteří se s Romy sdružují. Vysedávají na lavičkách, popíjejí alkohol a pokřikují na lidi. Není divu, že ti pak mají strach.

„Počet Romů v Opočně se dá těžko odhadnout, protože si dva pronajmou byt a pak jich tam je dvacet. V současné době zde máme šest rodin plus příbuzenstvo,“ vysvětlil Jelínek. „Donedávna zde žila jen jedna rodina starousedlíků, které známe. Ti se snažili pracovat, dokonce jsme je i zaměstnávali u technických služeb města. Problémy jsou s těmi novými. Ti se spíše „poflakují“ po městě,“ dodal Jelínek.

Starosta Českého Meziříčí Milan Žďárek rovněž popřel, že by obec „315“ kupovala. „Je to nesmysl, volal mi dokonce i starosta Opočna Štěpán Jelínek, že to slyšel. 315 je však soukromý subjekt, který patří manželům Pokutovým, v němž žijí se svými příbuznými. My však na ně nemáme žádné páky, ani na jejich pozemek nemůžeme vstoupit,“ uvedl Žďárek.

„Ten nepořádek, co mají kolem domu, mají na svém pozemku. Pokud s tím neudělá něco hygiena nebo životní prostředí, pak se s tím nedá nic dělat. Maximálně jim můžeme poslat upomínku, že nemají zaplacené popelnice, avšak jelikož jsou všichni obyvatelé domu na sociálních dávkách, akorát nás stojí spoustu peněz dopisy.“

Jak to vidí odborník

Jitka Levová, terénní pracovnice z Romodromu

Jak může organizace romskému obyvatelstvu pomoci?
Lidem nemůžeme pomáhat třeba finančně. Ale pomáháme jim vyřizovat záležitosti na úřadech či jinou administrativu. V případě, že má klient zájem, tak mu pomůžeme se sestavením rodinného rozpočtu, pokud mají třeba exekuci. Také se věnujeme dětem, někdy spolupracujeme i se školami. Pomáháme hledat zaměstnání i bydlení, protože pokud Rom hledá podnájem, tak to má velice obtížné.

Jsou s Romy potíže?
Tito Romové jsou poměrně dost v klidu. Na Pelclově nábřeží jich je asi 95 osob, z nichž je přes 40 dětí, které jsou poměrně „živé“. Takže někteří občané bydlící v okolí si stěžují. Proto se jim věnujeme dvakrát týdně dvě až tři hodiny, aby měly náplň dne.

Snaží se nějako začlenit do společnosti či získat zaměstnání?
Pro starší Romy, je těžké, že jsou nyní na sociálních dávkách, protože dříve měli práci. Přesto se snaží nějakou získat. I ti mladší. Ale je to pro ně fakt těžké. Jeden Rom například již devět let pracuje v automobilce a jsou s ním spokojeni. Myslím si, že těch šikovných by bylo více, ale nikdo jim nedá šanci.