Kvůli více než měsíc trvajícímu suchu, kdy nespadla ani kapka deště, už mnohým Východočechům vyschly studny.

A to nejen těm, kteří je mají mělké, jen dvou či třímetrové.

„Nemáme přípojku na městský vodovod a jsme odkázáni na vlastní studnu. Ačkoliv je 13,5 metru hluboká, v pátek v ní už voda nebyla a nemáme ji do dneška. Chodíme se koupat ke tchyni, vodu na ostatní potřeby nosíme v konvích a umělohmotných nádobách,“ řekla starostka Dvora Králové Edita Vaňková.

Jak poznamenala, od války, kdy její rodiče dům koupili, se na suchu ocitli teprve podruhé. „Poprvé to bylo na Silvestra v roce 2000, kdy také bylo velké sucho.“ Jak dodala, při běžném stavu mají ve studni zhruba dva metry vody.

Tak dlouhé sucho region v novodobé historii ještě nezažil. Naposledy pršelo 27. října. a pomineme-li včerejší mrholení, vydatnějších srážek se dočkáme podle předpovědí nejdříve v polovině prosince.

Jediné štěstí podle vodohospodářů a meteorologů je, že sucho přišlo právě teď, na podzim, kdy panují nízké teploty a je minimální výpar. Voda v řekách i zásoby podzemních vod tudíž mizí mnohem pomaleji, než kdyby se podobná kalamita stala v květnu či červenci.

„To by byla situace nepochybně katastrofálnější. Bohužel je ale jen náhodou, že sucho přišlo právě nyní, příště může nastat kdykoliv jindy. Stejně jako pravý opak, přívalové srážky. Říkáme tomu efekt motýlích křídel. Stačí, aby nad Himálajem mávl motýl křídly a v Evropě se změní počasí,“ říká v obrazné nadsázce mluvčí hradeckého Povodí Labe Václav Jirásek.

„Podobné výkyvy – střídání abnormálního sucha a naopak prudkých lijáků – budou stále častější. A pokud chceme zachovat v našich řekách aspoň minimální průtoky a vodu zadržet, nezbude nám než investovat do vodohospodářské infrastruktury, jako jsou přehrady či poldery. Lidé to slyší neradi, ale jinak to nepůjde. Pokud se nenaučíme s vodou hospodařit, nezbude než se u adventní svíčky modlit, aby zapršelo,“ dodal Jirásek.

Na dolním a středním Labi či Orlici dosahují průtoky sotva třetiny normálního stavu. Nejhorší situace je na horních tocích a hlavně u menších potoků s malým povodím. Vody v nich teče tak málo, že nestačí naředit splašky z domovních čistíren a mnohde tak hrozí velké ekologické problémy, jako úhyn ryb a dalších živočichů. Koncentrovaná špína ve vodních tocích představuje větší riziko než samotné nízké stavy.

S tím, že je obrovské štěstí, že sucho přišlo až nyní na podzim, souhlasí i šéf hydrologického oddělení hradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Roman Pozler. „Na zásobách podzemních vod se sucho zatím neprojevilo, tady reakce není na rozdíl od povrchových vod tak rychlá,“ uvedl.

Máme za sebou nejsušší listopad v historii, hlásí meteorologové

Letošní listopad byl nejsušší v historii českého měření. V pražském Klementinu, které měří od roku 1775, spadlo tento měsíc jen neměřitelné množství srážek.

„Letos zatím v Klementinu zaznamenali pouze neměřitelné množství srážek a zdá se, že listopad 2011 tak bude nejsušším v historii měření srážek na stanici Praha Klementinum a jedním z nejsušších na celém našem území,” uvedl včera Stanislav Racko z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Přesné údaje hradecké pobočky ČHMÚ zatím ještě nejsou známy, ale i zde pršelo naposledy 27. října, nepočítaje včerejší mrholení.

Jako zatím nejsušší listopad eviduje Klementinum rok 1920, kdy zde spadlo jen 1,6 milimetru srážek. V celé republice pak napršelo jen 3,5 milimetru. Za letošní listopad ale byly v Klementinu zaznamenány jen srážky pod pět setin milimetru, toto množství už meteorologové označují jako neměřitelné. Dlouhodobý průměr pro listopad je přitom 49 milimetrů.

Zemědělcům rekordní sucho zatím vrásky na čele nedělá. Podle šéfa Agrární komory Jana Veleby stihli totiž farmáři zasít ozimé obiloviny a řepku v době, kdy byl vláhy ještě dostatek. Nyní již panuje období vegetačního klidu, kdy plodiny nejsou na přísun vody náročné. „Klíčové bude, až se příroda probudí, to znamená na jaře,” řekl Veleba. Podle něho je ale potřeba, aby přes zimu napadl sníh. (čtk)
Přehrady jsou poloprázdné, trpí také Krkonoše

Nedostatek vodních srážek pozorují i v Krkonoších. Správa národního parku se stará o několik desítek kilometrů drobných vodních toků, těch, které nespadají pod Povodí Labe.

„Vody je v krajině dlouhodobě nedostatek, vodní bilance je malá a u nás to pozorujeme již řadu let. Už před třemi či čtyřmi lety jsme zaregistrovali například vysychání rašelinišť. V potocích je málo vody, některé jsou vyloženě vyschlé. Úpa je na 10 až 15 centimetrech výšky, to je v tuto dobu opravdu extrémně nízký stav,“ řekl mluvčí Radek Drahný. Má to i sekundární efekt: Když není voda v krajině, trpí celý ekosystém. „Z dlouhodobého hlediska si s tím příroda nějak poradí, teď ale začíná mrznout, pak napadne sníh a i když je to v podstatě voda, nijak to mnoho nezlepší. Sníh na hřebenech zůstane, odtávat bude až na jaře,“ dodal.

Vyschlé jsou i přehrady. Například Seč na Chrudimsku už více než pět metrů po běžným stavem a brzo bude pravděpodobně možné přejít na zdejší ostrůvek suchou nohou.

Podle předpovědí meteorologů bohužel očekávané srážky nepřijdou ani o víkendu, jak se původně domnívali. Podle některých modelů dokonce hrozí, že by nemuselo pořádně zapršet po zbytek roku. „A to už by mohl být velký problém. Zatím se nám daří na tocích udržovat aspoň minimální průtoky potřebné k zachování života v řekách,“ dodal Jirásek.

Za letošní sucho může stabilní počasí způsobené tlakovou výší a spojené s inverzí. (zprav)