Zastupitelé v Dobrušce schválili odkoupení objektu bývalé kovárny stojící v sousedství kostela svatého Václava. Kulturní památka bude v rámci navrženého projektu propojena spojovacím krčkem s domem dětí a mládeže, který se rozšíří o přístavbu šaten a keramickou dílnu. „Město má eminentní zájem, aby kulturní památka zachovala svoji cennou historickou podobu a zároveň se pro ni našlo smysluplné využití,“ řekl starosta Dobrušky Petr Lžíčař.

Právě spojením s domem dětí a mládeže by se tato vize měla naplnit. V interiéru kovárny vznikne ateliér pro výtvarné obory řezbářství, keramiky či modelářství. Zároveň bude sloužit jako výstavní síň a prostor pro besedy a setkávání. Odkoupením pozemku za kovárnou se podařilo spojit tři pozemky.

Podle dobrušského starosty město získalo poměrně velkou plochu uprostřed Dobrušky, čímž se jen těžko můžou pochlubit v jiných městech. „Sloužit by primárně měla k rozšíření aktivit našeho domu dětí a mládeže, popřípadě pro ni do budoucna najdeme jiné smysluplné využití,“ dodal Petr Lžíčař.

Z historie památky

Jde o jeden z mála objektů bývalých kováren ve městech v naší republice, který se dochoval i s podloubím, jemuž v průčelí dominují tři sloupy směřující do Kostelní ulice. Obdobnou stavbu lze nalézt snad pouze v Machově v části zvané Nízká Srbská na Broumovsku. Tamní roubená kovárna byla postavena roku 1799. Průčelí roubeného stavení je kryto předsazenou části krovu se skládaným štítem neseným dvěma kamennými sloupy. Pro nás Dobrušské není bez zajímavosti, že Machovská dřevěná kovárna si zahrála v seriálu F. L. Věk.

Dobrušská kovárna má typický komín v zadním štítu. Postavena byla v klasicistním slohu v roce 1807 bezprostředně po druhém historicky nejničivějším požáru Dobrušky, který postihl město v předchozím roce 1806. Mimo jiné ve stejné době vznikla i empírová budova současného děkanství. Navzdory některým stavebním úpravám v průběhu let si dobrušská kovárna zachovala původní podobu. Mřížovaná okna z boku budovy vznikla v první polovině minulého století. Historický objekt se stal poměrně často inspirací pro umělce.

Ve svých ilustracích ji několikrát zachytil dobrušský písmák a naivní kreslíř Alois Beer, objevila se i na obrazech akademické malířky Věry Jičínské. Dobrušská kovárna se dokonce stala místem narození Ježíška v papírovém betlému z Orlických hor pocházejícího z autorské dílny současné umělkyně Jarmily Haldové. Budova patřila rodině Dostálových a posléze kováři Hájkovi. Budovu naposledy obnovoval jeho syn Josef Hájek v roce 2006. Opravila se tehdy fasáda, očistily se sloupy a přeložila střešní krytina. Kovářské zařízení bylo funkční. V kovárně například bylo jedno ze stanovišť nedávného putování po památkách a kovářskou práci na něm předváděl umělecký kovář s příznačným jménem Jan Buchar.

Motiv kovárny se objevuje v letošním nástěnném kalendáři Dobrušky. Fotogenický objekt v něm zvěčnil dobrušský rodák, kreslíř Tomáš Kodydek. Momentálně je kovárna výstavní síní. V rámci Česko-francouzských dnů jsou v ní vystaveny Obrazy z Francie z dílny místního malíře Josefa Kejvala a výtvarné práce žáků dobrušské základní umělecké školy. „My se těšíme, že tenhle unikátní prostor budeme využívat k obnovení tradice starých řemesel, spjatých s naším krajem. Chystáme se tady pořádat i besedy, výstavy a zajímavá setkání,“ řekla vedoucí Domu dětí a mládeže v Dobrušce Jaroslava Šafářová.

(S poděkováním za spolupráci Miroslavu Sixtovi)