Rodák z Vysoké nad Labem už tenkrát žil v Rychnově nad Kněžnou, učil na zdejší Střední průmyslové škole. Uměl polsky a tehdejší místopředseda městského národního výboru ho požádal, aby ho doprovázel do tábora polských okupačních jednotek.

„Vzal jsem si fotoaparát a tajně jsem tam pořídil nějaké fotky. Chtěli jsme pak mluvit s jejich velitelem, ale nebyla s ním řeč. Na druhou stranu tu nedošlo k žádným incidentům,“ zavzpomínal pro Paměť národa Josef Krám.

Vyfotografoval pak protiruské a protiokupační nápisy v regionu, například v Dobrušce, Opočně, ale třeba také pod Kunětickou horou.

Vyrazil i do Prahy. Jak popsal, nebylo to jednoduché, na silnici za Hradcem stály sovětské tanky.

Zdroj: Petr Kučera

Na svých snímcích zachytil nejen okupační vojenskou techniku, ale i to, jak lidé na zoufalou situaci reagovali. Tyto fotografie pak vyšly v místních novinách, beze jména autora. Každý přesto věděl, že to byl on, kdo je pořídil. Velké fotografie pak visely ve výlohách.

Polská okupační vojska se usadila v rychnovské letovisku Studánka. Ve městě podobně jako na jiných místech v obavách, co přijde dál, nastala nákupní horečka a u obchodů se tvořily fronty, v ulicích se objevovaly protestní letáky a nápisy. Nápis na rychnovském hotelu Rudá hvězda byl přelepen na Modrá hvězda, na rodný dům Karla Poláčka kdosi napsal: AŤ ŽIJE SVOBODA.

Ilustrační foto
Srpen 1968, na auta okupantů pršely papíry a nadávky

„Zaměstnanci závodu FAB uspořádali protestní pochod proti invazi. Na náměstí se pak objevily popelnice pro legitimace členů SČSP (Svazu československosovětského přátelství),“ přiblížila před pěti lety při příležitosti 50. výročí srpna 68 tehdejší atmosféru historička Muzea a galerie Orlických hor Martina Dostálová.

Vzpomínku z Dobrušky, kde se lidé také připojovali k protestům, přidává Milan Hašek. 21. srpna se tu prý objevili Poláci: „Přijeli do Stuhy provoz IV, chtěli mluvit s vedoucím provozu panem Vrbou. V ten den ráno odjel autobus do Prahy, kde měl pohřeb skladník pan Čepela. Pan Vrba byl na pohřbu též. Důstojník chtěl vědět, co se zde vyrábí, po delší diskuzi pak odjeli.“

Jak líčí, stroje se vypnuly, poslouchal se rozhlas a venku lidé sledovali na obloze těžká vojenská letadla: „Byly obavy, jak dopadnou zaměstnanci, kteří jeli na pohřeb do Prahy. Pak jsme s panem Honem řekli ženám, ať jdou domů, některé šly pro děti do školky, ostatní na nákup.“

Dodnes si to ráno v den, který se tak smutně zapsal do dějin Československa, vybavuje. „Mě k ránu probudili rodiče s tím, že do republiky přijelo vojsko Varšavské smlouvy. Po cestě do práce mi nad hlavou hřměla letadla. V Jiráskově ulicí, kde shodou okolností bydlím, běhal od baráku k baráku pan Husák bušil na okna a volal: Napadli nás Rusáci,“ dodává Milan Hašek.

Rokytnici v Orlických horách zasáhla invaze v plné míře. Obsazena byla nejdříve polskou okupační armádou. Tu později nahradila vojska sovětská. Ve městě přistál z důvodu špatného počasí také vrtulník s polskými důstojníky,“ popsala dále Martina Dostálová.

Také tady se zvedla vlna odporu v podobě protiokupačních letáků a petic. Sovětské jednotky zůstaly v Rokytnici až do roku 1991.

Foto: Josef Krám
Připomeňte si okupaci Československa na Rychnovsku

Na konci září 1968 byl vypracován rozbor státobezpečnostní situace po 20. srpnu 1968 v okrese Rychnov nad Kněžnou. Uvádí se v něm mimo jiné: „V Kostelci nad Orlicí došlo k vylepení plakátu, který hrubým způsobem hanobí představitele všech pěti států zúčastněných na akci v ČSSR. Plakát byl vyvěšen na veřejném místě na hotelu Pivovar.“

A ze závodu ZTS podle tohoto elaborátu vzešlo více hanobících tiskovin, zvláště pak zaměřených proti Sovětskému svazu.