Kdo to byl a proč má pomník právě zde? Hugo Konias, od jehož narození uplyne 1. července kulatých 130 let, působil po absolvování Vyšší lesnické školy nejdříve na velkostatku Colloredo-Mansfelda ve Zbirohu a od roku 1924 pracoval tři desítky let (až do konce života) pro stejného majitele v Opočně.

Připomínka Huga Koniase.Připomínka Huga Koniase.Zdroj: Deník/Dana EhlováV řídící funkci majetku Colloredo-Mansfeldů v Opočně dokázal v průběhu let zvýšit metodickou úroveň obhospodařování lesa a jeho hospodářskou jistotu. Odborné prameny uvádí: „Koniasovy výsledky v poválečném i poúnorovém období byly považovány za tak významné, že na jejich základě byl v roce 1951 v Opočně zřízen Výzkumný ústav lesního semenářství, školkařství a pěstování lesa, aby i nadále pozvedával úroveň obhospodařování lesa. Z tohoto základu vyrostla a dodnes působí Výzkumná stanice Opočno Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.“ Díky Hugo Koniasovi ovlivnilo opočenské lesní hospodářství na dlouho směr lesního hospodářství nejen u nás, ale i v zahraničí, kde získával uznání za svůj inovativní přístup.

Luboš Mottl, ředitel rychnovské nemocnice.
Luboš Mottl: "Je to pro nás velká odměna za zvládnutí covidové epidemie"

Hugo Konias uměl navíc své bohaté zkušenosti předávat začínajícím i starším lesníkům, a tak se Opočno stalo koncem 40. a počátkem 50. let minulého století centrem četných exkurzí a kurzů. Své poznatky a názory zpracoval v publikacích Převody opočenských lesů (1946) a Lesní hospodářství (1950 a 1951).

Zemřel v Opočně 6. května 1954. Důkazem, jak významná osobnost tohoto oboru odešla, se stala mezinárodní účast lesníků na jeho pohřbu. Podle pamětníka – hodináře Tomáše Fábery – se sjeli do Opočna muži v zelených uniformách z mnoha zemí, dokonce i z Afriky.

A tak, až se vydáte na cyklovýlet nebo pěší túru touto částí našeho regionu, nezapomeňte zastavit u pomníku Hugo Koniase, muže, jemuž se stal les doslova domovem.