Smlouvu zástupci obcí Dobrušky, Třebechovic p. O., Pohoří, Českého Meziříčí, Očelic a Ledců podepsali po odsouhlasení zastupitelstvy.
Proti výstavbě nádrže jsou občanská sdružení. Jedním z nich je i sdružení JARO Jaroměř. „Nádrž přírodu zdevastuje. Pokud máme obyvatelstvo ochránit proti povodni, tak jednoznačně prosazujeme na základě posudků předních odborníků suchý poldr. Chceme zachránit unikátní krajinu, která se nachází právě v místech, kde bude nádrž,“ sdělil za JARO Martin Hanousek.
Starostové však s jeho názory nesouhlasí. Dokumentace ukazuje, že o výstavbě nádrže se v této lokalitě uvažovalo už začátkem minulého století. „To je pravda, proto také zůstala lokalita jako jediná nedotčená, zbytek zničili vodohospodáři,“ říká Hanousek.
Podle průzkumů nás čekají suchá léta. Extrémní sucha mohou střídat povodně. Starostové i Povodí Labe tedy nádrž vnímají jako opatření, které může vyřešit oba problémy. „V případě povodně lze redukovat toky. V době sucha zase můžeme upravovat průtoky,“ uvedl Josef Panenka, starosta Českého Meziříčí. Pohořský starosta Zdeněk Krafka dodal: „Stále se mluví o ekologii a záchraně prostředí. Vybudovaly se nákladné čističky odpadních vod. Když je v potoce průtok jedenadvacet litrů za vteřinu, tak není čím ředit.“
Nádrž byprý vyřešila i otázku pitné vody a vysychajících spodních zdrojů. „Průsaky z nádrže by spodním vodám pomohly. Jde o pitnou vodu pro více než sto padesát tisíc lidí,“ uvedla Blanka Čiháčková, místostarostka Dobrušky.
Hanousek tvrdí, že nízké průtoky jsou důvodem nešetrných zásahů do vodních toků, které se provedly ve třicátých letech. „Zdůrazňuji, že jde o holé hazardování s lidmi, pokud starostové a Povodí razí pouze nádrž. My půjdeme proti nádrži a jako protipovodňové opatření vidíme poldr,“ dodal Hanousek.
Nádrž má kopírovat 800 metrů toku, údajně vznikne širší řeka. Půjde o 17,8 hektarů. Pro srovnání Rozkoš má 1080 hektarů. Zatím živočichové, kteří by přišli o místo, žijí v podstatně větší míře na dolnějším toku. I nám záleží na přírodě, ale máme zodpovědnost i za lidi,“ řekla Čiháčková.
Starostové obcí Dobruška, České Meziříčí, Pohoří, Očelice, Ledce a Třebechovice pod Orebem podepsali smlouvu o spolupráci ohledně plánované výstavby protipovodňového vodního díla vMělčanech. Uvádí se sice, že půjde o nádrž, ale vpodstatě se jedná o ráznější rozšíření stávajícího koryta. Vodní plocha bude mít 17,8 hektarů.
„O nádrži se mluvilo už na začátku minulého století. Tehdy měla vzniknout také na tomto místě. Znovu se otázka otevřela po povodních vroce tisíc devět set devadesát osm. Tehdy některé obce zasáhla až tisíciletá voda.Za výstavbou nádrže však stáli jedinci a plány skončily ve ztracenu. My jsme se tedy rozhodli založit smlouvu o spolupráci, aby nás bylo více. Snad uspějeme,“ uvedla Blanka Čiháčková, místostarostka Dobrušky.
„Ekologičtí aktivisté mohou mít i dobrý zájem na přírodě, což by mělo být jejich posláním. Mě se ale nelíbí, že razí cestu bez ohledu na lidi i přírodu. Když jim jejich akce nevyjde, půjdou se prosazovat jinam, za nikoho neodpovídají. My ale ze zákona jako starostové obcí odpovídáme za lidi. Pokud se neudělá solidní a bezpečné protipovodňové opatření, pak můžeme vpřípadě povodně záchranářům jenom říkat, že podle sčítání lidu tam a tam najdou tolik a tolik obyvatel. Kdo má přednost? Člověk? Kytička? Žabička? My myslíme na lidi, ale i na tu přírodu. Nádrž není velká, nenadělá nedozírné škody. Kolikrát samotné povodně napáchají více i na přírodě. Kytičky se dají o pár set metrů přesadit, živočichové utečou a posunou se dál,“ vyjádřil se starosta Pohoří Zdeněk Krafka.
Sjeho postojem souhlasil i Josef Panenka. „Nikdo si neumí představit, jakou hrůzu u nás lidé zažívají, když déle prší a začne se jen trošku zdvihat hladina. Vtakovém momentě jim je pár živočichů ukradených. Navíc všichni víme, že vtéto lokalitě nežijí zvířátka, která by neměla jinde možná i lepší podmínky. Nedostatek vody vlétě je další karambol. Ať přijdou aktivisté, já jim klidně ukážu fotky stolika mrtvými rybami, a to se opakuje rok, co rok. Navíc nedávný únik vápenného mléka zcukrovaru, jehož následkem zemřelo několik tun ryb, se mohl také řešit přehradou. Voda vtoku by se naředila a následky by byly mírnější,“ řekl Panenka.
Starostové si jsou také vědomi, že spodní vody vtéto oblasti zásobují celý Královéhradecký kraj pitnou vodou. Ovšem i tento zdroj kvůli suchům má potíže se obnovovat. Přehrada by průsaky hodně pomohla. „V této věci máme jasno. Přehrada nebude pouze ochrannou obyvatel a jejich majetků před povodní, ale navíc pomůže obnovit zdroje pitné vody, mohou se regulovat toky vobdobí sucha a zdejší fauna malou nádrží tolik neutrpí,“ shodují se starostové.
„Chci jen zdůraznit, že půjde opravdu o širší řeku a nikdo nemusí mít obavy, že by tu snad vznikla nějaká rekreační oblast. Stou nepočítáme my, ani územní plány,“ zdůraznil Petr Tojnar, starosta Dobrušky.
Aktivisté však razí pouze další jedinou variantu, a to suchý poldr. Odvolávají se na výsledky výzkumů nejvyšších odborníků na tuto problematiku. Napadají starosty, že o problému jsou nesprávně informování Povodím Labe. „Suchý poldr nedevastuje tolik přírodu. Tady jde o výjimečnou lokalitu. Pokud razí teorii, že buď nádrž nebo nic, pak hazardují slidskými životy. Nádrž není jediné řešení. Vodu vpotocích může obnovit revitalizace, která také není tak nákladná. Všechny problémy plynou ze zásahu do vodních toků ve třicátých letech minulého století,“ dodal Martin Hanousek za JARO Jaroměř.
