Naše drbna, obecní listy, ale i Zdroj, Brodík, Deštník, Horský kurýr. Za těmito názvy se skrývají obecní a městské zpravodaje. Radnice v nich sdělují usnesení z jednání rady, čtenáři v nich nalistují kalendář akcí, společenskou kroniku, jízdní řády, zprávy z knihoven a dalších nejen kulturních institucí atd. Jejich úroveň v regionu může veřejnost posoudit na dnes zahájené výstavě v knihovně v Mokrém.

Dostát významu
Co by nemělo v městském či obecním zpravodaji chybět? Podle mediálního experta by zpravodaj měl dostát především významu slova, z něhož se jeho pojmenování odvozuje. „Měl by především zpravovat obyvatele města nebo obce o dění kolem nich. Měl by jim přinášet především takové informace, které jsou podstatné pro jejich život a sousedské spolužití, informace, o nichž se většinou nedozvědí z těch velkých médií. O rozkopaném chodníku, vystoupení ochotníků, programu kina, sběrném dvoře, mateřském centru, zápasech místního fotbalového klubu, ordinační době zubaře…,“ míní Rudolf Burgr, vedoucí katedry žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Dále vysvětluje, že by se ale nemělo zapomínat také na pochvalu či kritiku, prostor pro čtenáře – běžné obyvatele i radniční politiky. „Tedy na takové texty, které nenesou jen informaci, ale i něčí názor. Lhostejno čí, zda radního, opozičního zastupitele, místního ekologického aktivisty, faráře, učitele, nespokojeného důchodce nebo nadšeného rodiče, který chválí místní školku.

Prostor však musí dostat všichni stejnou mírou, špatný zpravodaj je hlásnou troubou pouze starosty, dobrý je otevřenou platformou pro všechny obyvatele bez rozdílu. Na tom se pozná velikost místních politiků, upřímnost a otevřenost vůči místní pospolitosti. A to platí, ať už vychází v tištěné podobě, nebo jde „jen“ o webové stránky,“ uzavírá bývalý dlouholetý žurnalista a nyní vysokoškolský pedagog Rudolf Burgr.

Porovnání
Porovnání těchto parametrů nabízí Knihovna U Mokřinky v Mokrém a občanské sdružení ABAKUS, provozovatel Informačního centra v Opočně, které pořádají výstavu obecních zpravodajů a soutěž o nejlepší zpravodaj okresu Rychnov nad Kněžnou. Partnery akce jsou Rychnovský deník a Státní okresní archiv v Rychnově nad Kněžnou. „Protože žijeme na poměrně malém území a mezi jednotlivými obcemi existuje spousta pojítek, přichází knihovna U Mokřinky v Mokrém a občanské sdružení ABAKUS s myšlenkou uspořádání společné výstavy obecních zpravodajů bývalého okresu Rychnov nad Kněžnou. Snad každá obec nějaký zpravodaj vydává. Liší se jen rozsahem, periodicitou, formou distribuce. Domníváme se, že tato aktivita nabídne jednotlivým obcím možnost srovnání úrovně zpravodajů v regionálním měřítku a přinese inspiraci do další práce.

Chceme také otevřít diskusi zaměřenou na problematiku redakční práce na zpravodajích a jejich následné produkce,“ oslovila starosty měst a obcí Dagmar Honsnejmanová z mokerské knihovny. A byla překvapená, že na výstavu a tím i do následné soutěže se přihlásilo kolem třiceti zpravodajů.

Pustit, či ne?
Tvůrci zpravodajů mají různé představy či zkušenosti, co by v nich mělo figurovat či převažovat. „Měly by tam být takové texty a informace, aby to lidi zajímalo, také aby vyvolaly diskusi. Ne urážky a osobní invektivy. Zpravodaj by měl mapovat veškeré dění na radnici a mezi lidmi v obci,“ je přesvědčena například Jana Albrechtová z Častolovic, publicistka a dopisovatelka tamního zpravodaje. Sama pro zpravodaj celé volební období zpovídá radní a zastupitele. „Rozhovorem s nimi pravidelně zpravodaj otevíráme. Na podzim v posledním čísle před komunálními volbami rozhovory ukončíme, “ dodává Albrechtová.

Pokud se redakční rada rozhodne pro kontroverzní materiály, i tady se řeší spory a dilema, zda něco „pustit“, či ne. „Dostali jsme odpověď na otevřený dopis, ve kterém autorka něco kritizovala. Reakce byla na samé hranici slušnosti a stanov, které jsme si s novou šéfredaktorkou určili. Nakonec jsme to uveřejnili,“ popisuje rozhodování Albrechtová a dodává: V malé obci, kde se všichni znají, je to často těžká práce.“

Zájemci tuto práci tedy mohou posoudit na výše uvedené výstavě v Mokrém, od příštího týdne i na webových stránkách Rychnovského deníku, kde čtenáři najdou ukázky všech vystavených zpravodajů a budou moci hlasovat o ten nejlepší.

Zpravodaje obcí přihlášené do soutěže

1. Albrechtice n. Orlicí Místní zpravodaj Albrechtice n. O.
2. Bačetín Bačetínský zpravodaj
3. Bílý Újezd Újezdecký zvoník
4. Bolehošť Zpravodaj obce Bolehošť, Bolehošťské Lhoty a Lipin
5. Borohrádek Zpravodaj města Borohrádek
6. Borovnice Brodík
7. Bystré Bysterský zpravodaj
8. Častolovice Zdroj
9. Čermná nad Orlicí Zpravodaj obce Čermná n. O.
10. Černíkovice Černíkovický zpravodaj
11. Deštné v O. horách Deštník
12. Dobré Doberská ročenka
13. Dobruška Dobrušský zpravodaj
14. Doudleby nad Orlicí Zprávy
15. Hřibiny-Ledská Obecní listy
16. Kostelec n. Orlicí Orlice
17. Králova Lhota Obec Králova Lhota
18. Kvasiny Kvasinský zpravodaj
19. Lično Zpravodaj obce Lično
20. Mokré Nepravidelný zpravodaj obce Mokré
21. Očelice Zpravodaj Očelic a Městce n. D.
22. Olešnice v Orlických horách Olešnický zpravodaj
23. Opočno Opočenské noviny
24. Osečnice Osečnická drbna
25. Podbřezí Zpravodaj obecního úřadu Podbřezí
26. Pohoří Listy obce Pohoří
27. Přepychy Přepyšský zpravodaj
28. Rokytnice v Orlických horách Horský kurýr
29. Rychnov nad Kněžnou Rychnovský zpravodaj
30. Sedloňov Sedloňovský zpravodaj
31. Skuhrov nad Bělou Skuhrovský zpravodaj
32. Vamberk Vamberecký zpravodaj
33. Záměl Zpravodaj obce Záměl

Partneři akce

Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou - http://www.vychodoceskearchivy.cz
Hlavní mediální partner Rychnovský deník


Další partneři:

Senátor JUDr. Miroslav Antl - V současné době pracujer jako právník a expert na trestní právo a bezpečnost, je odborným asistentem na katedře sociální patologie a sociologie Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, kde dlouhodobě přednáší trestní právo. Působil jako trestněprávní expert v TV Prima, mj. v pořadu KRIMI LIVE. V roce 1999 se stal vítězem ankety Českého rozhlasu o „Šarmantní osobnost roku 1999“. Více na www.miroslavantl.cz - do soutěže věnuje knihy s věnováním

Lenka Tomsová - http://tomsova.blog.idnes.cz - novinářka na volné noze. Vystudovala Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze a získala titul PhDr., doktor filozofie. Jako novinářka se v různých obdobích zabývala vnitropolitickým zpravodajstvím, obchodem a službami, výtvarným uměním, gastronomií, zdravou výživou a životním stylem obecně. V posledních letech se věnuje hlavně cestopisným reportážím a psaní cestopisů a průvodců. Více o autorce na www.tomsova.com - do soutěže věnuje svoji knihu s věnováním

Jiří Mára - cestovatel, jehož motto zní: "Věříme, že každý cíl je dosažitelný" - cestuje se synem, který se stal prvním českým vozíčkářem, jež navštívil nejvzdálenější kout naší planety - Nový Zéland. Zkusil si život v Amazonském pralese, na Galapágách a Japonsku. O jejich cestování se dozvíte na www.jirkamara.cz - do soutěže věnuje knihu s věnováním

Jan Řehounek – spisovatel, novinář na volné noze, zaměstnán jako manažer veletrhů a výstav. Je členem Spolku českých bibliofilů a Obce spisovatelů. Zabývá se fotografováním a regionální historií. Napsal a vydal 13 knížek. Jeho Kniha Osudové okamžiky byla v roce 2008 oceněna hlavní cenou v soutěži regionální literatury faktu Cena Miroslava Ivanova. Více na http://rehounek-kaplanka.webnode.cz/ - do soutěže věnuje knihu s věnováním

Petra Braunová – spisovatelka, píše knihy pro děti i dospělé čtenáře. Za knihu Pozorovatelka získala Výroční cenu Albatrosu za rok 2007. V tomto roce se její další kniha Ztraceni v čase umístila na 3. místě v anketě SUK 2007. V roce 2006 získala 3. místo v kategorii dětí Cena dětí SUK 2006. Za knihu Česká služka aneb Byla jsem au-pair získala cenu Zlatá stuha a Cenu učitelů. O její tvorbě více na www.petrabraunova.cz - do soutěže věnuje knihu s věnováním

Vítězslava Klimtová - spisovatelka, grafička, ilustrátorka, známá strašidloložka a objevitelka pohádkové země plné strašidýlek, skřítků, víl, a rusalek. V současné době žije především v Pohádkovém domě ve vesničce Pičín u Příbrami, kde má výtvarný ateliér, ale také v Praze a ve Španělsku. Hlavně děti si oblíbily její lexikony ohrožených druhů strašidel. Známé jsou také její knížky o rodině skřítka Drnovce. Napsala také několik knih pro dospělé čtenáře. Více na www.pohadkovazeme.cz - do soutěže věnuje knihu s věnováním