O změně posypového materiálu rozhodne Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK). V současné době probíhá správní řízení a do dneška měli dotčení účastníci lhůtu na vyjádření.

„Předpokládáme, že vydáme rozhodnutí do konce příštího týdne,“ sdělila bez dalších podrobností mluvčí AOPK Karolína Šůlová.

Na spor upozornil čtenář Deníku:

Zamítavě se k věci staví spolek Přátelé Bedřichovky, který v petici nasbíral téměř tři stovky podpisů, i obec Deštné v Orlických horách. „Vadí mi hlavně to, že se jedná o srdce chráněné krajinné oblasti, o hřebeny Orlických hor. Co jiného by se mělo chránit více? Z jedné strany je národní přírodní rezervace Bukačka, z druhé národní přírodní rezervace Trčkov. To jsou oblasti, kam se nesmí ani chodit, a teď by se měla v těsné blízkosti chemicky ošetřovat vozovka,” shrnul výhrady Miroslav Vlastník ze spolku Přátelé Bedřichovky a autor petice, kterou podepsalo 280 lidí.

Na opravenou cestu na Šerlich kraj 1. prosince vyslal kontrolní autobus. Podívejte se:

Zkušební jízda autobusu na vrch Šerlich z Deštného. | Video: KHK

„Dosud byla ta silnice sjízdná i bez solení. Nikdy se mi nestalo, že bych po ní nevyjel. Silnice je čerstvě po opravě a nedává logiku ji nově solit. Jediné, co je potřeba, jsou zimní pneumatiky a ohleduplnost řidičů,“ doplnil.

Zamítavý je i postoj obce Deštné v Orlických horách. V jejím stanovisku se píše, že v povolení výjimky nespatřuje veřejný zájem, protože se domnívá, že nepovede ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy.

„Vychází přitom ze zkušeností obce, která se nachází pod hlavním hřbetem Orlických hor, a skutečnosti, že inkriminovaný úsek se nachází na jejím katastru. Okolnosti provozu na této silnici jsou jí tedy velmi dobře známy. Obec má za to, že měnit technologii ošetřování vozovky je neúčelné a snadno se může stát řešením kontraproduktivním, protože se solením v takto vysoko položené lokalitě nejsou v rámci Orlických hor potřebné zkušenosti,“ stojí ve stanovisku, které má Deník k dispozici.

Podle starostky Deštného v Orlických horách Simony Vlkové se na této silnici nikdy nesolilo. „Jedná se o druhou zónu chráněné krajinné oblasti, vyskytují se tam vzácné přírodní druhy. Nevíme, jaký dopad to má na životní prostředí. Někdo říká, že to není problém, jiný je opačného názoru, ale o průkazné studii nevíme. Pochybnosti vyjádřila většina zastupitelstva,“ upřesnila starostka.

Solení v CHKO je ze zákona zakázané a umožňuje je pouze udělení výjimky ve správním řízení. V něm se posuzují odborné argumenty a veřejný zájem na sjízdnosti dané komunikace. Vedení Údržby silnic Královéhradeckého kraje o ni požádalo kvůli lepší sjízdnosti.

„Požádali jsme o výjimku na čtyřkilometrovém úseku. Zatím silnici udržujeme inertními materiály. Bude v pořádku, ať už se solit bude, nebo nebude. My se o ni budeme starat technologií, která bude k dispozici. Solení rychleji odstraní sníh z vozovky, která by tak byla lépe sjízdná. Bylo by to pro řidiče komfortnější. Pokud to nepůjde, budeme pokračovat jako dosud,“ vyjádřil se ředitel Údržby silnic Královéhradeckého kraje Jiří Brandejs.

Ředitel CHKO David Rešl připouští, že správa chtěla solení zkušebně povolit s tím, že po zimní sezoně se vyhodnotí dopady na okolí i provoz. V horách jsou i další úseky, kde to vyzkoušela.

„Na každém úseku, na kterém solení povolujeme, tyto dopady sledujeme. Výsledky ukazují, že to velký vliv na okolní přírodu nemá. Sůl se v přírodě běžně vyskytuje, ale záleží na její koncentraci. Do pěti metrů od silnice je průkazně vyšší, ale dále již vliv není detekovatelný, sůl se rozpustí a odtéká. Negativní dopady solení, které se provádí na některých komunikacích, nevidíme,“ uvedl Rešl a připomněl, že solení má smysl jen za určitých klimatických podmínek. Ve velkých mrazech je neúčinné. I kvůli tomu by v případě povolení solení šlo o kombinací s inertními materiály.

I pro ochrau přírody je důležité zkoumat vliv zimních opatření na silnicích na přírodu. Každý poznatek může být v konečném důsledku užitečný. „Nejde jen o solení, potřebujeme vědět, jaké materiály se tam sypou, kontrolovat, aby se v nich nevyskytovaly těžké kovy a podobně. Záleží i na přiměřeném množství. Posyp drtí jako alternativa k solení přináší také potíže. Zanáší příkopy, ucpává propustky a těžko se odstraňuje. Je potřeba najít přijatelnou cestu,“ vysvětlil ředitel CHKO David Rešl.

Petici proti solení podepsal i Vojtěch Špinler, starosta nedalekého Orlického Záhoří, kterým silnice číslo 311 prochází směrem ze Šerlichu. Účastníkem řízení obec není, protože úsek, o kterém se jedná, leží v sousedním katastru.

„Nejsem příznivcem solení v horách. Myslím si, že stačí inertní posyp nebo jen pluhování. Mně by tam jako řidiči stačilo pluhování,“ řekl Vojtěch Špinler.