Vůně vánočního cukroví, jehličí, kapr s bramborovým salátem, pohádky a těšení se na dárky pod stromečkem – tak vypadá Štědrý večer ve většině českých domácností. Ne každý však tráví ty nejkrásnější chvíle v roce doma. Někdo je tráví v práci, jako někteří zaměstnanci Pobytového střediska v Kostelci nad Orlicí. To obývá v současnosti okolo 220 čekatelů na azyl. Jak vůbec vypadají Vánoce na místě, které z rozličných důvodů svedlo dohromady uprchlíky z mnoha koutů světa, různých národností, náboženství a kultur?

„I přesto, že klienti pocházejí z různých kultur, se domníváme, že je potřeba ctít tradice naší země. Z tohoto důvodu máme vánoční výzdobu, tedy především v kancelářích zaměstnanců, prostorech dětského centra a výtvarné dílny. Každý rok máme připravenou vánoční besídku, kde každé z dětí dostává vánoční dárek,“ vysvětluje zdejší vedoucí oddělení práce s klienty Petra Uhlíková.

Většina jsou křesťané pocházející z postsovětského bloku. Jsou zde však i lidé jiného vyznání. Žádný „neklid“ v období svátků to však nevyvolává

„Za celou dobu činnosti střediska jsme nezaznamenali, že by klienti jiného vyznání měli problém s průběhem vánočních svátků ve středisku. Na Štědrý den slouží dva zaměstnanci na denní službu a dva na noční. S nimi tráví tento den v práci i bezpečnostní agentura ve složení tří zaměstnanců na směnu. Služba se na Štědrý den nijak neliší od služby v jiné dny. Jenom bývá ve středisku větší klid,“ říká Petra Uhlíková.

V Pobytovém středisku se klienti postupně seznamují s českými tradicemi a zvyky. Na přiblížení našich tradic se zaměřují už vychovatelky v dětském centru.

„Dětem přibližují tradice v rámci své činnosti v průběhu celého kalendářního roku. Takže děti znají i tradici Čerta, Mikuláše a Anděla a samozřejmě i Adventu. Společně s vychovatelkami se učí zpívat koledy, učí se básničky a mají připravený i krásný příběh o narození Ježíška v Betlémě. Děti to moc baví a jsou šťastné, když se mohou pochlubit tím, co se naučily. Dospělí klienti se s našimi tradicemi seznamují v rámci výuky českého jazyka,“ dodává Petra Uhlíková.