Jiné se díky novému rozpočtovému určení daní probouzejí zpátky k životu. To je  případ školy v Orlickém Záhoří, která byla před dvěma lety připojena coby detašované pracoviště k základní škole v sousedním Deštném. Od nového roku by však měla začít fungovat opět samostatně.

Záhoří ale není jediným odloučeným pracovištěm deštenské základky. Tím se zhruba ve stejné době stala i škola v Olešnici v Orlických horách. V otázce zavinění jejího kolapsu panují dodnes rozpory i v místním zastupitelstvu.

Policejní vyšetřování, které bylo vyvoláno trestním oznámením starostky, ale vinu bývalého ředitele neprokázalo.

Možnost obnovení olešnické školy se ale zatím nerýsuje. „O příkladu ze Záhoří víme, naše  obec by si však měla finančně polepšit i bez vlastní základní školy.

Nicméně to, že by se v budoucnu obnovila škola alespoň s prvním stupněm, nelze vyloučit," připustil Stanislav Preclík, místostarosta Olešnice v Orlických horách.

Jenže jiný člen zastupitelstva, který vytrvale kritizuje kroky současného vedení obce, upozornil na závažnou skutečnost.

„Obec v současnosti vydává na zajištění školní výuky mnohem více prostředků, než když jsme měli školu vlastní. Tenkrát navíc byly početní stavy žáků srovnatelné se školou v Deštném. Dnes jich dochází na první stupeň nebo dojíždí do Deštného jen zlomek," poznamenal Luboš Schejbal.

Obecní rozpočty Olešnice v Orlických horách dávají zastupiteli zapravdu. V letošním roce jde na základní vzdělání    1 195 tisíc korun. Vloni, kdy bylo zahájeno insolvenční řízení, to bylo 966 tisíc. Předloni, kdy škola normálně fungovala,  něco přes milion.

Není to totiž tak, že by obec přehodila všechny své závazky na sousední základní školu. „Obce, v nichž fungují detašovaná pracoviště, musí přispívat na chod celého subjektu, tedy třeba i na plat ředitelky a podobně. Také účetní firma si účtuje více, protože jí výrazně naroste práce," vysvětlila Alena Křížová, starostka Deštného v Orlických horách.

Osamostatnění Orlického Záhoří ale podle ní nebude mít pro její obec žádný dopad. „Vrátíme se do režimu, který zde fungoval dlouhé roky. Žáci druhého stupně budou nadále jezdit do Deštného," dodala starostka.

Radši dali děti jinam

Dojíždět budou stále i ti Olešničtí, i když v menším počtu než by bylo optimální. „Je to hodně dáno demografickým vývojem. Když se školy slučovaly, bylo v Olešnici nejvíc dětí v deváté třídě," uzavřela Alena Křížová. To Luboš Schejbal přidává další vysvětlení.

„Díky krokům vedení obce úroveň výuky hodně upadla, takže řada rodičů dala raději děti úplně jinam. Na druhý stupeň v Deštném musejí stejně dojíždět deset kilometrů," dodal Schejbal.

To, že ne všichni rodiče školáků nasměrovali své děti do Deštného, připouští i olešnický místostarosta. „Někteří jezdí do Nového Hrádku nebo do Dobrušky," řekl Stanislav Preclík, podle něhož je právě toto důvodem rostoucích výdajů na základní vzdělání.

Zcela opačný je vývoj v Orlickém Záhoří. „Obci naší velikosti může nové rozpočtové určení daní přinést více prostředků. Ale pouze za předpokladu, že budeme disponovat poštou, hasičskou jednotkou a právě školou," vysvětlil již dříve Vojtěch Špinler, starosta Orlického Záhoří, s tím, že obec všechny ostatní parametry splňuje.

Vedle dalších administrativních úkonů to ale místní samosprávě přináší to, že v očích veřejnosti vypadá její činnost přinejmenším zmateně. Jenže neoprávněně.

„Kroky bývalého ministra školství směřovaly k likvidaci venkovských škol. Pokud bychom si chtěli tu naši udržet za dřívějších podmínek, nedostali bychom na ni vůbec žádné prostředky," dodal starosta.

Rozhodnutí o existenci té či které základní školy je plně v kompetenci obce. „Kraj může pouze poskytnout metodickou pomoc," uvedl Jiří Hošna z tiskového oddělení krajského úřadu. Podle jeho údajů bylo vloni podlimitních 56 škol.