„Vzhledem k tomu, že jsme v Kostelci nenašli místo ve školce, vozíme syna do nedaleké vesnice. Měsíčně nás to vyjde dost draho, asi kolem patnácti set korun. Jde o to, že ho tam ráno musíme zavézt a odpoledne pro něj jet, takže to v podstatě tvoří čtyři cesty. Nejsme z toho nadšení,“ svěřují jedni rodiče z Kostelce nad Orlicí.

Kapacita ve školkách se různí, některé děti tam jsou ale přihlášené a ani tam nechodí, tím zabírají místo rodičům, kteří by měli zájem tam svou ratolest zapsat a nemuseli tak daleko dojíždět.

Názory na to, zda je dobré, aby se dítě připravilo na nástup do školky, se různí.

Ředitelka základní školy Masarykovy v Rychnově nad Kněžnou Radka Polívková v tom má však jasno. „Já osobně jsem pro, aby byla poslední rok před školou povinná docházka do školky. Je naprosto základní rozdíl, když přijde do školy dítě, které má už jisté návyky a zvyklosti z mateřské školy,“ potvrzuje.

Podle ní je hlavním problémem také skutečnost, že do školy chodí dost cizinců. Tam je problém hlavně v tom, že pokud tu nechodili do školky, neumí česky. Hůře se také adaptují v kolektivu, protože ostatním nerozumí.

„Nastává pak zásadní problém v komunikaci. U nás mají děti ve školkách velice dobrou přípravu, je to hrozně znát, když tam i ti nejmenší chodí. Ví například, že nejsou jenom oni sami, že se musí rozdělit, něco si půjčit,“ podotýká Radka Polívková.

To, že je pro děti docházka do školky určitým kladem, potvrzuje i docent psychologie Jan Lašek. „Dítě od tří let potřebuje mít okolo sebe své vrstevníky, dostane se do kontaktu s ostatními a nebude s matkou samo. Někdy si ale ratolest může na cizí prostředí zvykat déle, záleží však na tom, jak je doma vychováváno," vysvětluje.

Dle slov psychologa je mezi školou a školkou veliký rozdíl.

Velmi také záleží na rodičích, jak dítě naučí určitým návykům.

„Ve škole se na žáka hned od začátku kladou vysoké nároky. Také se posuzuje jedinec a skupina, podle toho, kdo je jak dobrý. Což se ve školkách zpravidla nedělá. Zda je ale dítě školkové nebo ne, v tom by neměl být nijak zásadní rozdíl," dodává docent psychologie

Pedagogové z mateřských a základních škol to ale vidí jinak. První třídy ve školách jsou nastaveny tak, že se předpokládá, že žák, co nastoupí, má už jisté zvyklosti a dovednosti.

„Snažíme se děti co nejlépe na následné vyučování připravit, a to během celého roku. Máme tu i speciální třídu pro předškoláky a také kroužek jemuž říkáme školáček. Je určitě dobré, když si naši svěřenci takovou přípravou projdou. Pokud ale rodiče svou ratolest do školky dávat nechtějí, nic s tím nenaděláme," prozrazuje ředitelka rychnovské mateřské školy Na Láni Dagmar Židová.

I Radka Polívková vidí předškolní přípravu jako nezbytnou. Je pak prý problém, když dítě přijde k zápisu a nepozná například to, co je na obrázku, nebo to neumí říct.

Záleží ale hlavně na rodičích a na povaze dítěte. „Samozřejmě tu máme některé děti, které ze začátku brečely, než si zvyklý. Ale většinou stačí, když maminka odejde a oni to nevidí. Osobně si myslím, že když děti nechodí pravidelně do kolektivu, je to na nich určitě znát. Záleží ale také na povaze toho malého," podotýká Tereza Štěpánová, ředitelka mateřské školy v Liberku.

I v této malé obci velmi pečují o předškolní výchovu, k tomu jim slouží zájmový kroužek předškoláček.

Jako zásadní vidí docházku i někteří rodiče. „Dceru jsem dávala do školky pravidelně. Myslím, že jí to velmi pomohlo, skamarádila se s ostatními, naučila se spoustu básniček a písniček. Navštěvovala také pravidelně hodiny logopedie, což jí velmi pomohlo v řeči," uvádí Marcela Barvířová z Rychnovska.