Betlém je výjimečný tím, že kromě tradičního betlémského příběhu v něm najdeme i děj podobný Shakespearově tragédii Romeo a Julie. Na prohlídku unikátního betlému autora Josefa Haldy teď zve obec Sedloňov. Dílo má na délku šest metrů a je hluboké tři metry. V současné době je k vidění v budově obecního úřadu, v prostorách tělocvičny, a to až do konce února.
„Je to naprostý unikát. Návštěvu u nás je potřeba ohlásit nebo avizovat, abychom měli otevřeno. Betlém, výstavní síň Jarmily Haldové i další krásné umělecké kousky, například vystavený chrámový betlém z našeho kostela, jsou k vidění v budově obecního úřadu po předchozí domluvě. Rádi bychom unikátní betlém ukázali i panu prezidentovi, který do Sedloňova v úterý zavítá, ale nemá to na programu, tak nevím, samozřejmě, nemůžeme mu do něj zasahovat,“ informoval Josef Ježek z tamního obecního úřadu.
Hřebečský betlém s příběhem veliké lásky – Anneruhe patří k největším v České republice, možná je vůbec největší, co do počtu figurek.
„Betlém jsme v Sedloňově s manželem instalovali dva dny, vždycky to dá velkou práci. Manžel začal nejprve dělat betlém, kde byli samí darači, protože se málokdy dávali do betlémů ženské postavičky, ty mužské se dělají líp. A on dělal i ženské. Pak ale narazil na příběh Anneruhe z Moravské Třebové. Podle skutečného příběhu vznikla divadelní hra, kterou hráli původní němečtí ochotníci v Sedloňově v první polovině minulého století. Já jsem po tom příběhu pátrala, protože se nám zachovaly plakáty. V divadelním archivu ale o tom nevěděli vůbec nic,“ uvedla sedloňovská výtvarnice Jarmila Haldová.
Plakáty dali s manželem do místní výstavní síně, kam před časem zavítal turista z Moravské Třebové a divil se, že se tato divadelní hra hrála i v Sedloňově. Mělo se za to, že byla známá jen v okolí Moravské Třebové.
„O této události bylo napsáno několik divadelních her. Já jsem se inspiroval Willhardtovou hrou Anneruhe, která končí sebevraždou nešťastného milence Herknera u Annina hrobu a následným splynutím jeho duše s Anninou. Na svých postavičkách se snažím striktně dodržovat kolorit Hřebečska a přilehlých oblastí. V pátrání po detailech příběhu mi pomohla dnes již zesnulá ředitelka Městského muzea v Moravské Třebové Jana Martínková, manželka exhejtmana Radko Martínka,“ řekl Josef Halda.
V Hřebečském betlému najdeme figury v typických hřebečských krojích a historické budovy ze sousední Moravské Třebové.
A o čem vlastně celý příběh Anneruhe – Annino odpočinutí - je?
Josef Halda pátral po příběhu, jenž se skutečně po roce 1820 udál v Moravské Třebové, po příběhu nešťastné lásky Josefa Herknera (1794 - 1838), syna starosty města, který zahořel neutuchající láskou k lesníkově dceři, krásné Anně Glaserové (1801 - 1825), jež mu ale po roce manželství s Francem Gromesem, k němuž byla donucena rodiči, zemřela na souchotiny. A protože ji chtěl mít pro sebe stále, sebral ji z rakve v márnici, rakev zaplnil kamením a pro svou drahou tajně postavil malé mausoleum na svahu kopce Kruzberg – Křížové hoře, kde měl pozemek.
Není jisté, zda se to všechno tak událo, ale v roce 1924 se našel Annin hrob prázdný, v roce 1934 se pak na kopci Kruzberg, v místech dřívější Herknerovy zahrady, dělník propadl do jámy. V ní objevili kostru dívky v černých šatech, a tu potom nevlastní vnučka v roce 1934 znovu pohřbila do hrobu Gromesů.
O všech osobách se můžeme dočíst v matrikách, Josef Herkner spáchal sebevraždu zastřelením v roce 1838, rychtář Gromes žil až do roku 1880. Dopisy, které si Anna s Josefem vyměňovali, poskytla Herknerova praneteř třebovskému muzeu – Josef v nich Annu oslovuje Netty a řádky prokládá básněmi.
„Shakespearův příběh Romea a Julie je proti tomu selanka. Zamilují se, ona umře, on se zastřelí, mezitím ukradne ještě mrtvolu. Tehdejší ředitelka muzea nám zapůjčila divadelní hru, která byla v němčině a moje maminka ji tehdy překládala, úplně z toho byla v depresi, ale manžela to velice nadchlo. V Moravské Třebové je nádherný zámek, první italská renesance v naší zemi, známý letohrádek královny Anny je z pozdější doby, je tam krásné historické náměstí a na kopci gotický kostel s hřbitovem. Tam vede křížová cesta, podle které dostal vrch název Křížový vrch. Manžela napadlo, že ten příběh umístí do křížové cesty, protože v některých betlémech se takovéto děje zobrazovaly, jako je třeba vraždění neviňátek, které je v Třebechovicích. Jelikož je ale manžel takový velkorysý, je tam těch figur velké množství,“ dodala Jarmila Haldová.
Ta se o tamní národopis s manželem zajímala společně, protože v této oblasti právě tvořila betlém pro Lanškroun.