Do Šedivin Markétu Vinglerovou pozvali členové spolku Schule Richard Wiesner a Kateřina Fojtíková. Motivem nové výstavy umístěné v prostorách třídy bývalé německé školy se stal textil a umění výšivek. V jeho historické i současné podobě. „Kateřina Fojtíková mě upozornila, že jsou tu zachovány historické vzorníky vyšívání a také předlohy pro vyšívání, které se poutají k historii školy. Ponouklo mě to k tomu, abych tady zkusila uspořádat výstavu, která by se týkala výšivky,“ přibližuje zrod první myšlenky na téma, na které se zaměřila.

Děti, respektive dívky školou povinné, se v dobách rakousko-uherské monarchie kromě běžných předmětů učily domácí práce, základy šití, háčkování, pletení včetně výšivky. „Zejména vyšívání bylo obecně v minulosti považováno za znak dobré výchovy děvčat všech společenských vrstev a bylo vyučováno industriálními učitelkami,“ vysvětluje kurátorka výstavy.

„Tyto vzorníky jsou osobní pomůcky poslední paní učitelky, která tu učila až do poslední chvíle, do konce druhé světové války,“ prozrazuje Richard Wiesner.

Z šedivinské školy - Schule. Richard Wiesner.
Bývalá škola v Šedivinách se mění v Mekku kultury, umění i vědění

Výstava představí i dvě autentické výšivky z jedné z chalup v Orlickém Záhoří.

Vyšité nápisy jsou v němčině, většina obyvatelstva vesnice, která v době vzniku výšivek ještě ani nenesla název Orlické Záhoří, byla německá. Na jedné je také letopočet 1887.

„Je svým způsobem unikátní, hledali jsme ukázku původní výšivky z tohoto kraje a byl problém něco najít. Většina byla zničena,“ podotýká Richard.

Pro Markétu Vinglerovou je výstava v prostředí tak malé obce novou zkušeností. „Líbí se mi, jak to tady Richard s Kateřinou oživili a proměnili to tu v kulturní centrum. Je skvělé, že škola našla takové pěkné využití směrem k veřejnosti. Ke každé výstavě je tu ještě bohatý doprovodný program. V tomto případě to bude workshop s Evou Volfovou. Je autorkou těchto výšivek,“ upozorňuje tentokrát na již na současné práce.

„Výšivkami de facto kreslí. Zaznamenává rychlým tahem, stehem vjemy kolem sebe, jsou to většinou lidé, kteří jsou jí blízcí, její početná rodina, známí. Do náčrtníků si udělá skicu a pak podle toho vyšívá. A když je někde v klidu doma, vyšívá rovnou,“ přibližuje styl práce autorky kurátorka.

Výstava představuje v omezené míře možnosti výšivky v současném a nedávno současném umění, jejím záměrem je v náznacích ukázat její mnohovrstevnatost a významové konotace. Historické artefakty, které doplňují výběr, se snaží tyto tendence ukotvit ve vztahu s místem šedivinské školy a Orlických hor.Vyšívací předlohy ze šedivinské školy patří do konvolutu autentických učebních pomůcek nalezených v prostoru místního podkroví. Jsou to opotřebované, tedy hojně používané, listy papíru, které jsme nechali volně ležet v současné expozici na stole, stejně tak jednoduché vzorníčky základních vyšívacích stehů.
K nim patří také autentická domácí výšivka s typografií, tzv. „kuchařka“ - charakteristický kus závěsného textilu, který zdobil nejednu chalupu na našem venkově. Setkáváme se s nimi i v současných vesnických interiérech, jejich historie sahá ale do druhé poloviny 19. století a původ je spatřován v německy mluvících oblastech, odkud se šířily na západ – do Francie, Holandska a Anglie, na sever – do Skandinávie, do střední a východní Evropy – Českých zemí, na Slovensko, do Polska a Maďarska13. Poselství vyšité jednoduchou výšivkou na naškrobeném lněném nebo bavlněném plátně viselo zpravidla ve venkovských kuchyních, které ve druhé polovině 19. století zaznamenaly přerod od tmavých začouzených malých místností, tzv. černých kuchyní, k prosvětleným modernějším prostorům. Pomáhaly s minimálními finančními náklady vytvářet útulné domácí prostředí a navozovat iluzi moderního bydlení. K tematice „kuchařek“ patřily tradiční hodnoty jako křesťanská víra, dále motivy mládí, láska, vztahy v rodině, spořádané manželství, štěstí, ctnosti hospodáře a hospodyně. Výšivka na výstavě pochází přímo z lokality Orlických hor, konkrétně z chalupy z Orlického Záhoří.

/Výběr z textu k výstavě/

K historickým příkladům bylo asociativně vybráno několik současných umělců a umělkyň, kteří se soustředěně zabývají textilem a výšivce se věnují nebo věnovali intenzivně. Pro některé z nich je takřka poznávacím znamením, pro jiné inspirativním projevem v jejich tvorbě. V šedivinské škole jsou k vidění vedle prací Evy Volfové díla Emilie Frydecké, Karimy Al Mukhtarové, Martina Pondělíčka, Markéty Jebavé, Terezy Burianové a Julia Reichela.

Výstava Zimní práce zůstane v Šedivinách přístupná příležitostně do 22. března. Svým názvem odkazuje k činnostem, které místní vykonávali doma v době zimy. A ta bývala v Orlických horách dlouhá a drsná a život tady o dost náročnější.

„Lesy pokrývaly naprostou většinu hor i podhůří a zemědělství se tu pro nepřízeň počasí vedlo naprosto mizerně. Pěstovat se tu dal s úspěchem nenáročný len nebo konopí, chovaly se tu krávy a ovce. Chudý kraj, těžká práce v lese a pak v zimním čase intenzivní takzvaná domácká ruční práce byla nezbytným přivýdělkem pro malá hospodářství a početné rodiny. Fenomén, který pozvolna vymizel v první polovině 20. století, je spjat s různými řemesly a právě tady se velmi často setkáváme s textilní tvorbou. Zapojována byla, pokud možno, celá rodina: vedle tkaní (provozované často muži), tj. plátenictví a soukenictví, se v tomto kraji věnovali lidé předení, krajkářství, vyšívání, barvení pláten,“ popisuje život v horách kurátorka výstavy.

Zvolení tématu této výstavy se tak pozvolna myšlenkově odvíjelo od domácké práce spojené s textilem.

Program spolku Schule v Šedivinách pro rok 2024

17. 2. Tunel lesu prostříhám, textilní workshop s Evou Volfovou
9. 3. Textilní historie kraje, přednáška
23. 3. Loučení se zimou, jarní věncování s Vandou Troníčkovou
30. 3. Vernisáž výstavy Jiřího Thýna a Václava Kopeckého A little bit of joy from the ashes II, výstava je věnovaná inscenované fotografii a historii prvorepublikových fotografických ateliérů v kraji. Výstava je doplněna o přednášky a fotografický workshop pro děti.

KVĚTEN 2024
1. - 30. 5. probíhající provoz VÝSTAVA A LITLE BIT OF JOY FROM THE ASHES II.
Probíhající přípravy na doprovodné programy a budoucí výstavy
4. 5. WORKSHOP HODINA CHEMIE, FOTOGRAFICKÁ CESTA s Ing. Květou Stejskalovou CSc., ve spolupráci s Ústavem fyzikální chemie AVČR
18. 5. PŘEDNÁŠKA
Historické fotoateliery a fotografové Orlických hor
25. - 26. 5. HERBÁŘ ORLICKÝCH HOR
Workshop s bioložkou Kateřinou Geržovou
V termínu Dnů otevřených ateliérů, pořádaných CUAHK
KNIŽNÍ MINITRH a ČTENÍ
Ve spolupráci s knihkupectvím a nakladatelstvím ArtMap

ČERVEN
8. - 30.6. 2024 práce na výstavě, plánovaná vernisáž 29. 6.
KW PPPPPAINTING, Igor Korpaczewski, výstava potrvá do 1. 10.
V termínu regionálního FUK regiony, Festival umění a kreativity ve vzdělávání
VÍKENDOVÝ MALÍŘSKÝ PLENÉR pro veřejnost s Alicí Nikitinovou
29. 6. KONCERT
Pavla a Igor Korpaczewski

ČERVENEC
22. - 26. 6.
LETNÍ PŘÍMĚSTSKÝ ART CAMP SCHULE II.

SRPEN
30. 7. - 2. 8.
LETNÍ SCHULE I.
Letní škola kreativního učení se pro pedagogy. S Romanou Bartůňkovou, Katarínou Kalivodovou, Matějem Smetanou, Evou Koťátkovou a Romanem Horákem.
22. 8. - 1. 10., veřejné zahájení 24. 8.
SOCHAŘSKÉ SYMPOZIUM I.
První mezinárodní sochařské mini sympozium pro šest umělců/umělkyň v krajině Orlických hor
PRŮBĚŽNÉ CELOROČNÍ PROJEKTY 2024:
Koncerty v kostele sv. Josefa současná komorní hudba - kurátor Tomáš Hrubiš
Stálá nabídka vzdělávacích projektů a workshopů do škol - Digitální a algoritmická gramotnost s Michalem Kučerákem (tactical), Geologie hrou s Janem Soumarem, Chemická cesta s Květou Stejskalovou a tematické výtvarné workshopy k probíhajícím výstavám
Projekt jedna množina - mezigenerační projekt na bázi uměleckého výzkumu vznikajícího ve spolupráci s Evou Jiřičkou a centrem Elpida.

Mohlo by vás také zajímat: Navštívili jste už Český Hobitín v Šedivinách?

Zdroj: Deník/Jana Kotalová