Tato skupina návštěvníků nepřijela obdivovat krásy rychnovského zámku ani zajímavosti zdejších muzejních expozic. Procházejí ulicemi města a zastavují se před několika domy, před nimiž jsou do chodníků vloženy mosazné destičky se jmény a letopočty. Sklánějí se a k takzvaným kamenům zmizelých, místních obětí holokaustu, pokládají červené růže. Nad posledními kameny zmizelých, které tu byly odhaleny teprve před pár dny, zní i jejich modlitba. Jejich cesta vede i k pamětní desce se jmény židovských obyvatel města, které pohltilo peklo války, a do synagogy, která bývala srdcem jejich života a komunity. Právě tady měla svůj domov Tóra, kterou dnes opatruje židovská škola Bernard Zell Anshe Emet Day School v Lakeview, v jedné z komunitních oblastí Chicaga.

„Pro nás je úžasné už jenom to, že víme, kde Tóra je, protože jsme vlastně ani nevěděli, kde je a co se s ní stalo. Věděli jsme, že přešla do Židovského muzea. Ale jaké byly další osudy, jsme nevěděli. Teď to máme i díky kolegům z Ameriky v podstatě zmapované celkem přesně,“ říká ředitel rychnovského Muzea a galerie Orlických hor Tomáš Zelenka.

V pondělí 6. února odpoledne byly v Rychnově nad Kněžnou představeny osudy dalších místních obětí holocaustu. Věnovány jim jsou nové kameny zmizelých na rychnovském Starém náměstí. Program zahájilo vystoupení rychnovského sboru X-Tet v synagoze.
Synagogou zněly hlasy rychnovského sboru X-Tet. Město má další kameny zmizelých

Jak připomíná, za druhé světové války byly Tóry z celé země svezeny do pražské synagogy, kde byly uloženy až do doby po druhé světové válce: „Tehdejší režim pak vymyslel, že jde o zbytný materiál, který by se dal zpeněžit. Tóry byly nejdříve nabídnuty k prodeji státu Izrael, z prodeje ale sešlo. Podařilo se to až napodruhé. O svitky Tóry totiž projevila zájem komunita okolo Westminsterské synagogy v Londýně. Zároveň zde vznikla organizace Memorial Scrolls Trust, která tyto svitky převzala do své péče. Jejím cíle je Tóry ze střední Evropy zachránit, zrestaurovat a zase je poskytnout židovským komunitám po celém světě. Tímto způsobem se právě rychnovská Tóra dostala v listopadu 2022 právě do školy do Chicaga.“

Schránka pro rychnovskou Tóru

Jednoho dne pak dorazila do rychnovského muzea e-mailová zpráva, která překvapila i potěšila zároveň.

„Ono to vlastně začalo tak, že profesor dějepisu z této školy dr. Ellison pro jednu ze svých tříd, kterou měl na starosti a která byla určena jako opatrovatel této Tóry, pro ně vymyslel školní projekt, že by pro ni měli udělat archu, vlastně schránku. Hledali nějakou inspiraci, podle čeho ji udělat. Zjišťovali tedy, odkud Tóra pochází, a narazili na to, že by měla být z Rychnova. Napsali nám, jestli bychom byli schopni jim něco říct, poskytnout nějaké snímky synagogy. No, a už to bylo,“ popisuje první navázání kontaktů Tomáš Zelenka.

V židovské škole opět našla rychnovská Tóra své důležité místo.

Zdroj: Bernard Zell Anshe Emet Day School v Lakeview

„Bylo zachráněno 1564 Tór právě z Československa, dostaly se do Westminsterské synagogy, naše má číslo 1089. A pro mě je přeživší. Je ekvivalentem toho, kdo přežil, protože nacisté neměli zájem pouze na vraždění lidí, ale i vzpomínek. Čehokoli spojeného s Židy. Snažili se vymazat Židy z historie, jako by nikdy neexistovali,“ připomíná učitel dějepisu Jeff Ellison.

V pondělí 6. února odpoledne byly v Rychnově nad Kněžnou představeny osudy dalších místních obětí holocaustu. Věnovány jim jsou nové kameny zmizelých na rychnovském Starém náměstí. Program zahájilo vystoupení rychnovského sboru X-Tet v synagoze.
Tragické osudy Adély Poláčkové a Karla Lederera připomínají kameny zmizelých

Jak zdůrazňuje, Tóra potřebuje lidi: „Musí se číst a potřebuje tu komunitu. Mít ji v naší škole je výjimečné, protože ji skutečně využíváme. Takže mám pocit, že Tóra má zase přátele, někoho, kdo se z ní učí, je to učitel.“

Zdroj: Youtube

Společná výstava

A návštěvou amerických studentů v Rychnově by vše nemělo skončit. Výsledkem spolupráce by mohla být fotografická výstava.

„Teď bychom se chtěli věnovat výzkumu dalších podrobností o rychnovské Tóře. Ve spolupráci s kolegy z Chicaga bychom pak chtěli udělat nějakou společnou česko-anglickou výstavu. Ta by visela u nich ve škole a u nás v synagoze,“ prozrazuje ředitel rychnovského muzea i to, že by byl rád, kdyby se do budoucna podařila i krátkodobá zápůjčka Tóry do Rychnova. „Musela by s tím ještě souhlasit ještě londýnská společnost Memorial Scrolls Trust, která škole Tóru poskytla.“

Pro Rychnov by to znamenalo hodně, už proto, že se toho z původního vybavení místní synagogy příliš nedochovalo.

První rychnovskou synagogu zničil v roce 1782 požár. Na jejím místě stanula nová, kterou však v roce 1830 rovněž postihl požár. Upravena pak byla klasicistně. V roce 1913 byla ještě její budova prodloužena o schodišťovou přístavbu a okna sálu se zvětšila. Soumrak pak přinesla druhá světová válka, židovští obyvatelé skončili v transportech a koncentračních táborech. Už v roce 1941 rychnovskou synagogu získalo město, aby na jejím místě vybudovalo Okresní nemocenskou pojišťovnu. Na tento záměr nedošlo, ale zničeno bylo vnitřní zařízení.
Po válce tu byl sklad a prodejna lehkých topných olejů, přičemž uživatel žádal dokonce demolici chátrající budovy. Povolení ale nedostal. Od roku 1984 se pak uvažovalo o adaptaci na památník významných rychnovských rodáků. Odborné péče a restaurování se však synagoga dočkala až v letech 1993-1995. Poté byla zpřístupněna jako Židovské muzeum a Památník Karla Poláčka. Obnoveno bylo vnitřní vybavení včetně vyvýšené středové bimy a přenesen byl sem aron z hradecké synagogy. Tóra z Rychnova, která pochází přibližně z období kolem roku 1850, je dnes v židovské škole Bernard Zell Anshe Emet Day School v Lakeview v USA.

Nepřehlédněte: Jak dobře znáte Karla Poláčka, jeho dílo a rodný Rychnov? Vyzkoušejte náš kvíz

Zdroj: Deník/Jana Kotalová