„Soutěže se mohli zúčastnit pouze uchazeči, kteří své zakázky realizovali na území České republiky a které byly financovány z veřejných rozpočtů,“ přiblížila problém tisková mluvčí Úřadu regionální rady Eva Jouklová.

Dokumenty vydali

Na vše se přišlo namátkovou kontrolou. „Úřad interního auditu Regionální rady Severovýchod se po skončení stavby bazénu ohlásil, že přijde na kontrolu. Chtěli po nás, abychom předložili veškeré dokumenty. Pak měli výhrady k některým podmínkám výběrového řízení na dodavatele stavby. Potom za čtrnáct dní přišel e-mailem další dotaz na upřesnění některých věcí, na který jsme v patřičném termínu reagovali. Zhruba před třemi týdny k nám přijeli zástupci interního auditu, kteří přivezli návrh závěrečné zprávy,“ popisuje průběh auditu Jan Skořepa, starosta Rychnova nad Kněžnou.
Audit po zjištění nesrovnalostí vydal předběžnou zprávu, se kterou však město nesouhlasilo. Radnice zatím stále očekává oficiální závěrečnou zprávu auditu, která by měla být vyhotovena do konce července. Ta bude následně předložena Regionální radě, která na jejím základě může udělat několik kroků. „Regionální rada může vyhlásit kontrolu celého projektu, protože nyní se audit soustředil pouze na jednu platbu. Jak to bude pokračovat, nevím, nemám s tím žádné zkušenosti,“ přiznává Skořepa.

Všechna zodpovědnost tak nejspíše padne na město. „Myslím si, že je to postavené dost hloupě, a to vůči městu. Bylo investorem, najalo si firmu, která v podstatě vyřídila všechna stavební povolení a dovedla to až do kolaudace. Ta firma také zorganizovala výběrové řízení a vybrala nějakého dodavatele. Vtip je v tom, že interní audit napadá podmínky výběrového řízení, které přitom byly odsouhlaseny radou tohoto města. Takže popravdě řečeno, vždy to končí u zadavatele. Nevím, jestli se nenajdou nějaké dokumenty, které by ukazovaly na někoho jiného,“ dodává Skořepa.

Hodlají bojovat

Rychnovský starosta pokračoval: „Pokud bychom dotace museli vrátit, a to si v tuto chvíli ani neumím představit, nevím, kde bychom ty peníze vzali, protože provozní rozpočet města se pohybuje řádově okolo dvou set milionů korun za rok. Těch čtyřicet je tedy pětina. Vím, že budeme bojovat, budeme se odvolávat až do poslední možnosti. Ale pokud by došlo na nejhorší, pak nastává několik možností. Například splátkový kalendář, pokud to bude možné, či jednání o úvěru, který by to překlenul. Ten by však město zadlužil ještě více,“ strachuje se Skořepa. „Zatím však nemáme žádný závěr, protože rozhodnutí stále není.“