Problematické je totiž zpětné prokazování diskriminačního jednání i v případě podání svědectví nebo poskytnutí záznamu situace na CD. Také kontrola České obchodní inspekce v dané provozovně měla negativní výsledek.
„Nejlepším řešením v případě bezdůvodného odmítnutí služby v restauraci je okamžitě přivolat příslušníky Policie ČR, popřípadě městské policie, kteří zhodnotí na místě situaci a provedou záznam z šetření a také zajistí důkazy o případné diskriminaci,“ zní doporučení ředitele pobočky České obchodní inspekce Královéhradeckého a Pardubického inspektorátu Karla Nohejla.
Soukromý klub
„Běžným diskriminačním trikem, často používaným právě vůči Romům, je označení provozovny jako soukromý klub. I proti tomu se dá v jistých případech bránit právní cestou,“ upozornil Miroslav Koranda ze společnosti Člověk v tísni.
„Sama jsem se s tím nesetkala, skoro nikam nechodím, vím ale o těch případech. Nejhorší je to u mladých lidí, kteří pak nemají kam se chodit bavit,“ řekla Lucie Gunárová k tématu. „Někteří Romové si to samozřejmě způsobují sami,“ přiznává Gunárová.
„Na základě několika stížností klientů z Pelclova nábřeží jsem napomáhala sepsání Veřejné stížnosti adresované starostovi Jiřímu Roklovi, odboru sociálních věcí a odboru živnostenskému Městského úřadu v Rychnově nad Kněžnou,“ vypověděla terénní sociální pracovnice Jana Licková z občanského sdružení Romodrom, pečující o osoby v sociálně vyloučených lokalitách.
Padesát podpisů
„Obsahem stížnosti bylo vznesení výhrad vůči jednání některých provozovatelů a zaměstnanců restauračních zařízení, diskoték a heren. Součástí byla petice, která obsahovala bezmála 50 podpisů obyvatel rychnovských sociálně vyloučených lokalit. Veřejná stížnost nebyla zástupci města vzata na lehkou váhu a uvedené provozovny byly pověřenými osobami upozorněny na obsah stížnosti i možnosti následné kontroly,“ popsala vývoj událostí Licková.
Vyjádření terénní sociální pracovnice Jana Licková z občanského sdružení Romodrom
V předchozím zaměstnání jsem sama byla nucena rozlišovat zákazníky na základě odstínu jejich pleti, což se mi příčilo. Kvůli střetu zájmů s mou současnou pozicí terénní sociální pracovnice však moje svědectví není relevantní. Z tohoto důvodu jsem iniciovala své klienty k dalším krokům.
Na přelomu listopadu a prosince 2009 podala klientka, jejíž identitu ponechám v anonymitě, pod mým metodickým vedením "Návrh k šetření" dvěma institucím. Jednou z nich byla Policie ČR - Obvodní oddělení Rychnov nad Kněžnou, a druhou byla Česká obchodní inspekce, pobočka Hradec Králové. Podnětem k šetření bylo pořízení videodokumentace ze dne 1. 10. 2009, která měla prokázat neadekvátní jednání obsluhy jednoho zařízení typu bar a herna v centru RK. Dvě servírky zde odmítly obsloužit a vykázaly dvě ženy "tmavší barvy pleti" z prostor baru, přičemž nebyl řečen objektivní důvod jejich postupu.
Během kontroly ČOI a vyšetřování PČR však nebyl důkaz na CD uznán za dostatečný a vzhledem k odstupu času nevedlo ani svědectví dalších osob k prokázání porušení zákona (LZPS trestný čin "hanobení národa, rasy, etnické skupiny a přesvědčení"). Závěry ČOI ve zprávě z ledna 2010 a PČR z února 2010 jsou nekompromisní. Přesto, že v této fázi, jsme se setkali s neúspěchem, nevidím výsledky této kauzy jako prohru.
Minimálně už vím já i mí klienti, jak správně postupovat v podobných případech (viz. postup ČOI - hned přivolat policii, obsat si číslo provozovny, jméno zaměstnance, atd. - přesný postup mohou klienti najít na vstupních dveří kanceláře o. s. Romodrom i na nástěnce uvnitř).
Provozovatel výše zmíněného zařízení se jednoznačně vyjadřuje za neoprávněnost naší stížnosti. Na své závěry má samozřejmě právo, ale rychnovští Romové mají také svá práva a bylo by nefér před jejich porušováním zavírat oči."