Mimo zimní sezonu nebývá v Říčkách vidět tolik lidí pohromadě, jako tomu bylo o uplynulé sobotě. Na ni totiž připadla slavnost obce spojená s žehnáním zdejšího praporu a znaku.

Z něj se mohou občané těšit již celý rok, ale přesto si tuto nevšední událost nechtěli nechat ujít. Kostel Nejsvětější Trojice  se tak zaplnil téměř do posledních míst. Svůj podíl na tom jistě měla i živá hudba na kůru. Obecenstvo si tak mohlo poslechnout i členku Národního divadla Annu Kostohryzovou.

Ke svěcení obecních symbolů se zpravidla přistupuje v souvislosti s nějakým významným výročím, a tak ani Říčky nebyly výjimkou. Na letošek totiž připadá 220 let od dokončení a vysvěcení zdejšího kostela.

Podoba symbolů není náhodná

Ani podoba znaku, který zdobí jehličnan a zkřížené sekery, není náhodná. „Navrhl jej pro nás heraldik z Opavy, ale vycházel přitom z podoby historické pečeti naší obce," vysvětlil Jaroslav Kuchta, starosta Říček v Orlických horách.

Podle něj je hlavním smyslem podobných akcí možnost setkání všech lidí, kteří mají k místu nějakou vazbu. Tedy současných i bývalých obyvatel a všech, kteří toto horské středisko rádi navštěvují.

Po skončení mše byl připraven doprovodný hudební program a přátelské posezení na hřišti, které se svatostánkem sousedí. Velkým pártystanem se rozezněly tóny vamberecké skupiny Uni big band, kterou v pozdějších hodinách nahradily diskotékové rytmy. Na nedaleké trampolíně se zase vyřádili ti nejmenší.

Lidé si také mohli prohlédnout někdejší podobu obce na historických fotografiích, jejichž expozice byla uchystána v budově obecního úřadu. Vedle nich byla vystavena i řada dobových předmětů, které mohly být leckomu z návštěvníků povědomé z vlastního dětství. Těch se zde nakonec sešlo tolik, že je podle starosty téměř nebylo kam dávat.

U vstupu do kostela bylo možné zakoupit si některý z upomínkových předmětů. Mnohé zaujala i přítomnost návštěvníků v dobových kostýmech, kteří sem dorazili ze soutěže Orlický sekáč v nepříliš vzdálené Nebeské Rybné.

Sváteční odpoledne poskytlo mnoho příležitostí pro nevšední setkání, takže nikdo nemusel své cesty do kopcovitého terénu litovat.