Padělané zboží je především pro vietnamské prodejce stále velkým byznysem. V jejich tržnicích se totiž dají najít velmi rafinovaně „utajené“ obchodní značky světového věhlasu. Reportérka Hradeckého deníku se vydala po vietnamských tržnicích v krajské metropoli. Co objevila a jak se k problémům s padělky staví zodpovědné orgány?

„Východočeští celníci letos zadrželi dva tisíce kusů nabízených a prodávaných falzifikátů v hodnotě téměř tří milionů korun. Toto zboží přitom pocházelo z kamenných obchodů,“ řekla před časem Jitka Fajstavrová z Celního ředitelství v Hradci Králové.

Reportérka Hradeckého deníku zjistila, že mezi sortimentem nabízeného zboží už dnes nefigurují mikiny Adidas, ani kabelky Gucci, ale velmi špatně zamaskované názvy světoznámých firem.

Například v prodejně u hradeckého hlavního nádraží je podle jejího zjištění možné koupit kalkulačku Kadio za padesát korun.

V obchodě na třídě ČSA jsou pak „přeborníci“ v oblasti parfumerie a drogistického zboží. Poškozování značek se tu vyhnuli doslova geniálními hlavolamy. Namísto Bruno Banani se prodává Brunni, Dolce Gabana se změnil na pouhé Dolce. Vtipně pak vypadá imitace francouzské značky Lacoste se znakem krokodýla, tentokrát nabízená jako Lacerte s obrázkem mloka.

Z údajů poskytnutých Českou obchodní inspekcí (ČOI) vyplývá, že i přes všechna tato zjištění je situace v Hradci Králové v porovnání s jinými městy dobrá. „Královéhradecký kraj nemá tak problémové tržnice, jak je známe z jižní Moravy nebo Plzeňska. Proto jsou tu kontroly méně časté. Provádíme je většinou na podnět spotřebitelů, a to asi jednou do měsíce,“ uvedla ústřední ředitelka ČOI Jana Příhodová.

Nejčastější chybou, zjištěnou právě u hradeckých prodejců, je nesprávné informování spotřebitele o výrobku a jeho použití. „Z posledních kontrol je patrné, že se stále častěji vyskytují problémy s uplatněním reklamace,“ upřesnila Příhodová.

Kromě obchodní inspekce revize provádí také celní správa. Ta případné padělané zboží zadrží a zahájí s prodávajícím správní řízení. „Výše následně uložené pokuty se může vyšplhat až do výše pěti milionů korun,“ informovala Jitka Fajstavrová.

Takto shromážděné výrobky se většinou ničí. „Aby bylo možné využít zabavené zboží pro humanitární účely, musí splňovat několik zákonem stanovených podmínek. Především je třeba odstranit logo firmy uvedené na výrobku nebo majitel ochranné známky musí s tímto využitím souhlasit,“ zdůvodňuje Fajstavrová a dodává, že i přijímací subjekt musí splňovat řadu podmínek.

S celními úředníky ve věci nezákonného obchodu spolupracuje také cizinecká policie.

„Při pobytových kontrolách nebo při kontrolách objektů určených pro výdělečnou činnost prověřujeme, zda jsou cizinci na našem území legálně. Tyto kontroly se provádějí denně. Za měsíce leden až květen jsme jich uskutečnili asi 1400, z toho přibližně 250 v součinnosti s celní správou,“ zdůraznila mluvčí Radka Mašková.

(jj, lt)