Kdo navštívil neratovský kostel už dříve a zavítal sem loni na podzim, na toho chtě nechtě musel padnout poněkud stísněný pocit. Podél jeho stěn se vypínalo lešení a ve velkých kalužích na podlaze se zrcadlilo trámoví bez střechy a nad ním plující mraky. Vítr pohrávající se zavěšenou skleněnou dekorací jako by tomu všemu dodával patřičnou zvukovou kulisu.

Lešení zmizelo, podlaha je suchá a návštěvníci kostela si opět mohou vychutnávat pohled na plující mraky skrz prosklenou střechu.

„Projekt rekonstrukce střechy je hotový, teď ještě přijdou na řadu klempíři. Ti musí dodělat úžlabí, které zima potrhala, to se mohlo udělat až po dokončení této velké akce. Nijak se to však už nebude dotýkat provozu kostela, práce budou provádět zvenku z klempířských lávek. Opravdu jsme moc rádi, že to máme za sebou,“ říká s úlevou duchovní správce farnosti Neratov Josef Suchár.

„Jsem velice vděčný oběma firmám, že se do rekonstrukce pustily a odvedly skutečně výbornou práci. I za podmínek, které panovaly, kdy nám tady pršelo. Dělaly, co mohly, a velmi dobře. Jsme velmi vděčni také všem dárcům, v první řadě Královéhradeckému kraji, protože ten nám přispěl velkou částkou - sedmi miliony korun, to je něco nevídaného. A dokonce nám přispěl i Pardubický kraj jedním a půl milionem korun a drobní dárci. Takže prakticky polovičku potřebných peněz máme vyřešenou. Na zbytek jsme si museli vzít půjčky,“ vysvětluje kněz.

close Josef Suchár před neratovským kostelem. info Zdroj: Deník/Jana Kotalová zoom_in Josef Suchár před neratovským kostelem.

Na unikátním zastřešení, které kostel získal v roce 2007, silně zapracoval zub času a začalo do něj zatékat. Jak přitom Josef Suchár podotýká, nutnost rekonstrukce přišla v tu nejnevhodnější dobu - do doby covidu a následného vypuknutí války na Ukrajině, což sebou přineslo další starosti a problémy. O to šťastnější je, že se ji podařilo uskutečnit. I s DPH vyšla na přibližně 20 milionů korun: „Polovinu máme splacenou, ale zbytek je dotovaný z půjček, u nichž je dost velký úrok. Potřebujeme je co nejdřív splatit, proto sbírka pokračuje.“

Číslo transparentního účtu veřejné sbírky na rekonstrukci střechy kostela: 6102849379/0800, var. symbol 1803

Do pomoci kostelu se zapojili také umělci, jako kapela Epydemye, která pro něj loni uspořádala Koncert potmě bez nároku na honorář, výtěžek putoval na opravu střechy. Kytarista a zpěvák Mirek Vlasák se do Neratova rád vrací, s kapelou tady natáčel i videoklip.

„Písně na předešlé desky jsme jako autoři tvořili každý sám doma, přehrávali jsme si je až na zkouškách. Neratov tohle změnil. V lednu 2021 jsme tam s Honzou Přesličkou odjeli na prodloužený tvůrčí víkend a trávili čas společně, brodili se sněhem, tříbili si myšlenky, potom jsme se třeba zavřeli každý sám a pracovali na písních. V noci mohl člověk zajít do prázdného kostela a přemýšlet. Takovou možnost klidu a koncentrace jen na psaní jsme předtím nezažili. Třeba minulá deska vznikala za plného provozu doma s malými dětmi. Dokonce jsme v Neratově jednu píseň složili společně, což se předtím nestalo,“ prozradil.

Místo a jeho atmosféra se do písní promítly víc, než oba členové kapely čekali. Ostatně jedna z nich se jmenuje Prosklený nebe a dala název celé desce. Je v ní prý vše, co za čtyři dny v Neratově prožili.

I ostatní návštěvníky sem táhne magická atmosféra. Na střechu kostela mohli přispět třeba i koupí obrázků, které ještě před několika měsíci zdobily kovové zábrany podél lešení. Děti na nich zachytily neratovský svatostánek, ale třeba i orlickohorské chaloupky, zvířata, květiny, přírodu… „Byl to nádherný počin zušek, které poskytly obrázky, bylo to od nich moc hezké. I když se tu konalo ZUŠ Open, peníze, které se vydělaly, šly na střechu. Jsem vděčný všem lidem, kteří se takto do pomoci zapojili,“ svěřuje se Josef Suchár.

Jak nová střecha kostelu sluší, se můžete přesvědčit sami, pokud sem kdykoli zajedete na výlet. Jeho dveře se nezavírají. Anebo sem můžete zavítat na některou z dalších akcí. „Nejblíže nás teď čeká v červenci Menteatrál a v srpnu poutní slavnosti,“ dodává kněz.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově poblíž česko-polské hranice na konci druhé světové války vyhořel a po vysídlení obce byla jeho zkáza téměř dokonána. Jen se štěstím unikl demolici a vzkřísit se ho podařilo až po desítkách let po příchodu skupiny nadšenců v čele s Josefem Suchárem, kteří založili sdružení Neratov. Josef Suchár přitom Neratov objevil už v roce 1987. Orlické hory znal ještě z doby, kdy působil ve zdejším skautském táboře. Díky jemu a dalším lidem, které nadchla myšlenka oživení svatostánku a vesnice, kostel znovu získal zastřešení, vrátilo se mu barokní průčelí, schodiště do věží a na jeho věže byly opět usazeny báně a znovu se tu rozezněly zvony. Původní zdobené schodiště, které stávalo před kostelem, však zůstalo na Skalce. Přestěhováno tam bylo poté, co byl kostel určen k demolici, všechny peníze původně vyčleněné na ni však nakonec padly na přesun schodiště, což kostel nakonec zachránilo.

Kostel v Neratově má zpátky své prosklené nebe