„Zásadně se ohrazujeme proti nepravdám, které v petici předané na městský úřad uvádí Josef Bartoš, hlavní iniciátor petice," tvrdí rozhořčeně Stanislav Krejčí, jednatel KENVI CZ, zabývající se převážně zpracováním stavebního odpadu. „Jsem zapáleným ekologem, takže se mě argumenty uvedené v petici skutečně velmi osobně dotkly. Navíc zcela zásadně poškodily pověst naší firmy v očích veřejnosti a obchodních partnerů."

Petice hovoří o vzniku skládky, což Krejčí rozhodným způsobem odmítá. „V průmyslové budově bývalé kotelny vznikne moderní třídící linka na recyklaci separovaného odpadu, splňující nejpřísnější bezpečnostní a hygienická kritéria vyhovující striktním ekologickým normám."

Provoz zařízení bude dle investora velmi šetrný i pro zaměstnance KENVI CZ pracující přímo na lince. Budovu vybaví klimatizací a účinným odvětráváním vnitřních prostorů.

„Ve Vamberku připravujeme moderní zařízení vybavené špičkovou tuzemskou technikou, která získává renomé i v zahraničí. Recyklační linka bude vybavena stroji na třídění odpadu vyvinutými ve firmě ODES z Jaroměře. Jsme rádi, že se tak na našem projektu podílí partner z východočeského regionu," pochvaluje si Krejčí spolupráci s krajany z Náchodska.

Obavy lidí z Vamberka pokládá Stanislav Krejčí za neopodstatněné. „Petice, která ve Vamberku vznikla, předběhla naše úmysly. Jsme teprve na začátku výstavby recyklační linky, ale občany Vamberka zamýšlíme informovat o tom, co bude naše činnost v areálu bývalé kotelny obnášet. V období zkušebního provozu linky bychom chtěli uspořádat den otevřených dveří, na němž lidem předvedeme, jak bude provoz fungovat.

Linka pojede v uzavřené budově, takže se nemusejí obávat zmiňované nadměrné hlučnosti. Stejně tak je nemusí znepokojovat případná prašnost. Mimo jiné disponujeme moderním zametacím vozem, s nímž uklízíme ulice a průmyslové provozy po celém Rychnovsku."

Dalším argumentem nespokojených lidí jsou obavy ze snížení hygienických standardů, obávají se především šíření zápachu. „Nás dozoruje krajská hygienická stanice. Musíme splnit normy a předpisy hygieny práce i hygieny okolního prostředí. Navíc je všeobecně známo, že zápach ze separovaného odpadu není žádný či je minimální."

Autoři petice rovněž poukazují na to, že majitel firmy Kenvi Stanislav Krejčí podle nich není právoplatným vlastníkem bývalé kotelny, jelikož na sklonku března figuroval v katastru nadále jako majitel výtopny ESAB Vamberk. Krejčí kontruje předložením platné kupní smlouvy.

Krejčí: Roztřídíme vše. Za námi nezůstane díra

Jednatel rychnovské společnosti KENVI CZ STANISLAV KREJČÍ je mužem doslova posedlým odpadky. Sám o sobě říká, že je blázen do likvidace a recyklace odpadů. Katastrofických scénářů o budoucím zamoření naší Země a s tím spojeným koncem lidstva se vůbec nebojí. Tvrdí, že téměř všechen odpad se dá recyklovat a opětovně prakticky využít.

Krejčí se snaží sbírat poznatky po celém světě. Pro inspiraci si zaletěl až do Spojených států. Ovšem fascinují ho především v Norsku, kde jsou podle jeho názoru s recyklací odpadů daleko přede všemi. „Norové už dokonce bagrují klasické skládky, které zamořují přírodu a navíc hyzdí krajinu. Vyhrabávají odpad ze země a recyklují ho a prodávají. I tohle v současné době může být byznysem. Navíc se šlechetným posláním," usmívá se Krejčí, který návštěv severského státu uskutečnil už víc než dvě desítky.

Kdy jste začal podnikat v oboru?
Před deseti lety. Vrátil jsem se nadšený z Norska a začal řešit problematiku stavebních odpadů. Navštívil jsem v Rychnově vedoucí odboru životního prostředí inženýrku Markovou. Když jsem jí vyprávěl, že tady chci vybudovat recyklaci stavebních odpadů, tak mi řekla, že je to sice chvályhodné, ale nevěří tomu, že se tím dokážu uživit.

V roce 2005 všichni zástupci obdobných firem v okolí nade mnou kroutili hlavou, že Rychnov je malé město a podnikání v tomto oboru zde nemá šanci. KENVI CZ je dnes odbornou firmou na likvidaci stavebních odpadů na vysoké úrovni. Zástupci životního prostředí potvrdí, jak jsou rádi, že nás tady mají. Jsme už tak daleko, že se s námi radí o odborných problémech. A stavební firmy z Rychnovska už vozí odpad převážně k nám. Přijmeme odpad na naše zařízení, které je k tomu určené, zrecyklujeme ho a vystavíme potřebné dokumenty dle příslušných norem.

Ve stavebních odpadech jsme skutečně daleko. Staneme se členy prestižní asociace vedené na vědecké bázi brněnskou Technickou univerzitou, která nás čtrnáct dní lustrovala, než slíbila, že nás přijme do svých řad.

Nejprve jste se věnovali stavebnímu odpadu, ale následně jste služby rozšířili.
Ano. Začal jsem tady podnikat s čistě stavebními odpady. Abych se uživil v době, kdy jsem byl ještě v nájmu, než jsem areál pod Budínem koupil, pustil jsem se na základě zvyšující se poptávky našich zákazníků i do kovošrotu. Lidé se následně ptali na papír, tak jsme začali dělat také papír. Následovaly plasty nastartovali jsme PET lahve.

Momentálně jsme multifunkčním zařízením, kam lidé přivezou téměř jakýkoliv nepotřebný odpad a můžou si odvézt recyklovaný materiál, který využijí doma na svojí stavbě. Mám z toho radost, protože v naší firmě dokážeme proměnit nepotřebné věci ve využitelné materiály.

Kam se dál hodláte posunout?
Ve spolupráci s renomovanou firmou usilujeme už několik let o získání různých dotací do našeho oboru. Dokázala nám v minulosti konstruktivně poradit, takže jsme například zakoupili mobilní zařízení (drtič, třídič). Jezdíme s ním po okolí a poskytujeme servis zdejším stavebním firmám přímo v místě výstavby. Naše služby si například velmi pochvalují zemědělci. Chtějí například zbourat kravín, ale neví si rady, co se vzniklým odpadem. Volají: „Pane Krejčí, nemohl byste přijet do Dobrušky? My jsme si zde zbourali kravín. Nechceme to odvézt na skládku. Co s tím?" My tam přijedeme a vše rozemeleme. Oni to zpětně využijí. Nemusí třeba kupovat štěrkopísek a udělají z recyklátu cestu. Od nás dostanou potvrzení, že jsme od nich přijali odpad, zpracovali ho, podrobili ho přísným laboratorním zkouškám v certifikované společnosti. Náš recyklát odpovídá ekologickým normám. Ve finále jsou obě strany spokojené.

Jste členem Asociace recyklace stavebních materiálů České republiky (ARSM). Co to pro vás znamená?
Vstupem do ARSM jsme se morálně zavázali, že všechny naše postupy odpovídají přísným normám, přičemž náplň naší činnosti schvaluje Česká inspekce životního prostředí. Používáme transparentní program INISOFT, jehož prostřednictvím mohou úřady on-line sledovat naši činnost. Vše se navíc archivuje.

Vytáhli jste také do boje s prachem. Jak jste úspěšní?
Dosáhli jsme na dotace na snížení prašnosti v ovzduší, což jsou klasické zametací vozy. Koupili jsme za pět miliónů zametací vůz anglické výroby. Náš provoz v současnosti zametáme jednou týdně, abychom snížili prašnost. Navíc působíme v betonářské výrobě Betonika v Rašovicích, pětiletou zakázku jsme získali na zametání ulic v Kostelci nad Orlicí, kde rovněž uklízíme jednou týdně. Město v rámci dohodnuté slevy ušetří ročně v řádu desetitisíců. Nasbíraný prach svážíme do našeho provozu a recyklujeme. Pokud projde speciálními testy, dáme ho do kompostárny.

Krajinu u Dobrušky nebo u Libchav hyzdí obří skládky. Dokážete si představit, že jednou zmizí?
Jsem o tom přesvědčený. Tam jednou opět bude rovina. Až na to lidi u nás přijdou. Za dvacet let tam přijedeme, všechno odvezeme a roztřídíme. Za námi nezůstane díra. V Norsku jsem to viděl na vlastní oči. Evropská unie usiluje o zákaz ukládání odpadů do země. Vše se jednou bude recyklovat.