Kliknutím zvětšíte"Panímáma nosila dlouhé šaty s kabátkem a stříbrný čepec. Byla to ženka nízká, buclatá, s černýma veselýma očima; měla krátký rozpláclý nosejček, přívětivá ústa, malou bradičku a pod bradou lalůšek. Na krku nosívala v neděli drobné perle, všední den granáty. Na ruce měla košík, v němž bylo trochu toho koření krámského, co panímáma pro domácnost potřebovala," popisuje autorka Babičky ženu ratibořického mlynáře, Josefu Rudrovou rozenou Vaněčkovou.
Jen pro zajímavost - právě její tchán, Antonín Rudr (Ludr) nechal v roce 1797 vystavět Staré bělidlo, v němž Božena Němcová v roce 1844 pobývala se svými dětmi a později sem přenesla děj své Babičky. Josefa měla s Antonínem Rudrem mladším nejméně tři děti, matrika uvádí Josefu Marii narozenou v roce 1807, Františka, který přišel na svět roku 1809 a Marii Annu. Ta se narodila v květnu 1815, byla to Mančinka, kamarádka Barunky Panklové. Antonín Rudr hospodařil na ratibořickém mlýně až do počátku 40. let 19. století.
"Když ovdověl, prodal roku 1842 mlýn spolu s bělidlem náchodské vrchnosti a odstěhoval se do Chválkovic. Když ovdověl podruhé, pořídil si dubovou rakev a čekal na smrt, která ho zastihla v roce 1856," prozrazuje průvodce Stezkou Jakuba Míly.
Dům, v němž Josefa Ludrová rozená Vaněčková přišla na svět, býval manufakturou. Základy k ní položil otec "Pepičky" - hospodář, pěstitel a zpracovatel lnu a "vynikající handlíř s plátnem" Jan Vaněček (zemřel 1792).
Plátenická manufaktura, i když později byla již v jiných rukách (majitelem byl od roku 1795 Andreas Vogl), přitom v dobách největšího rozkvětu zaměstnávala až 500 malých hospodářů a tkalců ze Sněžného a širokého okolí a plátno odsud putovalo po téměř celém Rakousko-Uhersku.
Po zániku manufaktury budova měnila majitele a postupně chátrala. Ve třicátých letech v ní potom nocovali dělníci budující nedalekou vojenskou pevnost Škutina a v roce 1938 zde bylo ubytováno armádní velení vojenských pevností rozmístěných v Orlických horách.
34
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
