„S prvním synem jsem doma byla čtyři roky, ale tehdy za opravdu mizerné peníze. Bylo to asi tři a půl tisíce korun. Nyní jsem se rozhodla být doma tři roky. Máme druhého syna od listopadu. Moje mateřská bude stejně vysoká jako můj plat. Není tedy co řešit. Bylo by fajn zůstat doma čtyři roky, ale pak je nízká mateřská a my jsme si nedávno zařídili bydlení a samozřejmě jsme se zadlužili. Navíc zaměstnavatel mi bude mé pracovní místo držet právě tři roky,“ prozradila Jana Kalousová z Dobrušska.
Další maminka z této části regionu, sedmadvacetiletá Pavla k otázce rodičovského příspěvku uvedla: „ Když jsem otěhotněla, nastoupila jsem na rizikové těhotenství, jelikož jsem svou práci jako žena v jiném stavu nemohla už vykonávat. Pak jsme se s manželem přestěhovali sem na Dobrušsko. Do své původní práce se už nevrátím. Manžel vydělává slušné peníze. Sice splácíme úvěr, ale peníze neřešíme tak detailně.“ Do dvou let chtějí mít ještě jedno dítě, takže doma prozatím oficiálně zůstane maminka Pavla tři roky.
„Manželka nastoupila pouze na půlroční mateřskou. Zvažujeme, že doma papírově zůstanu já. Mám ale živnost a nemohu si dovolit velký výpadek. Na druhou stranu máme babičku v důchodu a já pracuju doma, takže nakonec zřejmě budu pobírat rodičovský příspěvek. Nevidíme důvod nechávat státu peníze a rodičovského příspěvku se zříci. Manželka má výborně placenou práci a hlavně časově flexibilní, takže ta se co nejdříve vrátí,“ vysvětlil možnou alternativu Radim K. z Rychnovska.
Další maminka má tříletého syna, ale zůstává dál na mateřské. „Nemám práci, takže si prodlužuju dobu, kdy mám čas zaměstnání hledat. Budu mít sice poloviční rodičovský příspěvěk, než jsem měla loni, ale zase částka je skoro stejná, jako jsem pobírala rok před tím.“ Spíš ji vadí šílená administrativa. Syna dává na čtyři hodiny do školky, potřebuje dětský kolektiv. „Každý měsíc musím běhat na úřad a nosit potvrzení,“ stěžovala si maminka Lukáše Ilona S. ze Solnicka.
