Našli byste ji za Prorubkami, zasazenou v krásné přírodě Orlických hor. Kačerov je dnes už jen malou osadou s malebnými chaloupkami a atmosférou, která sem láká nejen množství turistů, ale i milovníky záhad. Ani se nechce věřit, že kdysi mívala i přes 600 obyvatel. Zmizeli a s ní kus zdejší historie. Poodkrýt se ji rozhodl na stránkách své knihy jeden z kačerovských chalupářů a bývalý novinář Vladimír Bílek.
"Na knize jsem pracoval asi dva roky vždycky v zimě, protože jakmile se oteplilo, kolem chaty v Kačerově bylo práce dost a dost," říká.

Na začátku chtěl jen vytvořit mapu všech stavení v Kačerově: "Protože do dneška se dochovalo jen 24 původních roubenek, tři stodoly, škola, kostel a kaplička, což je zhruba pětina všech původních objektů. Když jsem nakonec mapu vytvořil a ze starých pozemkových map jsem dohledal i 90 původních čísel popisných, přemýšlel jsem o tom, jak tu lidé žili a čím se živili. Podle sčítání lidu tu v některých dobách bydlelo až 600 lidí. Přitom je to poměrně malá osada – celkem 500 hektarů. Jak jsem hledal odpovědi na všechny otázky, co mě zajímaly, textu najednou bylo na celou knihu."
Ponese název: Příběh sudetské vesnice, Kačerov v Orlických horách. Byla jednou z mnoha, které postihl poválečný odsun německých obyvatel. Ale i jeho starší historie je pozoruhodná a Vladimír Bílek se pustil po jejích stopách. Informace o osídlení v minulých staletích čerpal z pramenů, které se zabývaly kolonizací Orlických hor, hornictvím, sklářstvím a dřevorubectvím. Právě tyto činnosti prý měly na příchod prvních osadníků a jejich život největší vliv.

"Do Orlických hor přicházeli nejdříve Češi, později Němci z Kladska a Slezska. Cenným zdrojem jsou tzv. urbáře rychnovského panství, kde jsou údaje o poddaných a o pozemcích, které obhospodařovali. Později převládlo zemědělství a nejvíce informací, jak osadníci žili, co pěstovali a čím se živili, mi poskytl tzv. Stabilní katastr z poloviny 19. století, což je velmi podrobný soupis půdy na jednotlivých panstvích. Z něho lze vyčíst například, jaké plodiny se v Kačerově a okolí pěstovaly, i jakou střechu měla většina tehdejších stavení. Zajímavé údaje jsou také ve farní kronice Kačerova," vysvětluje autor.
Bývalá kačerovská škola.
Vyhnout se přitom nemohl ani událostem po konci druhé světové války, které citelně zasáhly do života osady a jejích obyvatel: "Co se dělo po roce 1945, jsem se dozvěděl z archivů v Ústí nad Orlicí a Rychnově nad Kněžnou, například, jak probíhal divoký odsun Němců, jak se „čistilo“ pohraničí, či jak čeští osadníci zakládali jednotné zemědělské družstvo. Zajímavé údaje jsou o tom, proč se nedařilo přilákat více nových osídlenců a proč se nakonec musela většina stavení v bývalém pohraničí zbourat. V knize jsou i vzpomínky některých původních obyvatel, které se mi podařilo získat od jejich potomků a také vzpomínky prvních českých osadníků po roce 1945."

Publikace rovněž představí hlavní pamětihodnosti Kačerova, osadou provede prostřednictvím mnoha obrázků, historických i současných fotografií.
Jedna kapitola je pak věnována i jednotlivých stavením podle čísla popisného. "Jsem rád, že se mi podařilo každý domek oživit jmény lidí, kteří se tam v minulosti narodili a nějakou dobu tam žili. Přestože většina domků této sudetské obce nenávratně zmizela, v knize se znovu objeví i se jmény obyvatel, pro které byl Kačerov kdysi domovem," dodává Vladimír Bílek.
Kniha už je v tisku, má hodně limitovaný náklad. Případní zájemci si ji mohou objednat na e-mailové adrese: vladi.bilek@email.cz.