„Úplně jiná je už tamní politická kultura. Lidé i politici si tam hodně zakládají na národní hrdosti. Jejich kampaně pak rozhodně nejsou tak negativistické, jako ty u nás. Při získávání voličů se snaží říkat pozitiva a předkládat svá řešení. Samozřejmě při tom také znevažují cíle soupeřů. Používají k tomu ale věcné argumenty a ne osobní útoky," zhodnotil Petr Lambert s tím, že u nás často kampaně klesnou jen k vzájemnému osočování z toho, co kdo udělal nebo neudělal před dvaceti lety.

Stejné je to i s politickým přeběhlictvím, což je v Americe něco nemyslitelného. I u nás pochopitelně přicházejí kandidáti s tím, co by udělali v případě svého zvolení. Podle muže, který strávil podstatnou část života ve spojených státech, to však vyznívá dost úsměvně. „Americký prezident má po svém zvolení skutečnou moc, aby své sliby proměnil v realitu.

U nás kandidáti slibují, co všechno po svém zvolení změní, ale už nyní jim musí být jasné, že k tomu nedostanou příležitost. Prezidentské pravomoci v obou zemích jsou totiž nesrovnatelné a navíc se u nás mají ještě zmenšovat," řekl dále hoteliér.

Z toho všeho pak prý vyplývá i přístup běžných občanů k volbám. V USA berou hlasování mnohem vážněji. A o tamní volební účasti se nám ve střední Evropě může jenom zdát.

„Za takových podmínek je opravdu těžké si vybrat. Končí to pak snahou volit někoho slušného, kdo nás alespoň bude dobře reprezentovat a neudělá ostudu. Například Václava Klause vnímá hodně lidí ve Spojených státech dost humorně. Je to k zamyšlení, když si uvědomíme, že většina Američanů ani neví, kde nějaká Česká republika vůbec leží," uzavřel Petr Lambert.

On sám prý s největší pravděpodobností k urně v Rovném dorazí až na druhé kolo. Nikdo z devíti kandidátů ho totiž nepřesvědčil o tom, že se v uplynulých dvaceti letech snažil o něco, čím by si post hlavy státu zasloužil. Počká si tak až na to, kteří dva lidé postoupí, a pak se případně zasadí o to, aby zabránil horší alternativě.