Půjde se do důchodu v pětašedesáti?

I když by se mohlo zdát, že někteří čeští občané přivítají návrh zastropování důchodového věku s otevřenou náručí, opak může být pravdou. Najdou se zaměstnanci, kteří museli být doslova donuceni, aby odešli do důchodu.

„V prosperující firmě jsem pracoval 45 let. Poslední léta jsem, vzhledem ke svému věku, působil ve firmě jako pracující důchodce. Za dobu své aktivní činnosti jsem firmě pomohl k velkým ziskům i významným zakázkám a za své zásluhy jsem byl na poměrně vysokém postu. Jak přišel důchodový věk, mzda se mi rapidně snížila a já postupně klesal dolů ze svého vydřeného místa. Nakonec mě museli „násilím" poslat do penze i přes můj nesouhlas. Práce byla mým koníčkem a naplňovala mě, vyloženě jsem se do ní každý den těšil," rozpovídal se pro Deník důchodce Jan Ježek.

Půjdou zaměstnanci, narození po roce 1965, do důchodu v pětašedesáti?

Podle Ježka by měla být ponechána každému možnost volby: „Myslím si, že by si každý měl svůj odchod do penze korigovat sám a také sám uznat za vhodné, kdy chce své pracovní působení ukončit. Nyní si připadám trochu méněcenný, i když jsem plný sil."

Naopak lidé, kteří celý život pracují manuálně, tento návrh většinou podporují. Někteří s lehkým humorem tvrdí, že se obávají, aby se v nynější situaci důchodového věku vůbec dožili. I Josef Lebeda z Dobrušky se na zasloužený odpočinek v důchodu těší. „Dokážu pochopit, že lidé, kteří nemají fyzicky náročnou práci, mohou chtít zůstat aktivní déle. Osobně si ale nedovedu představit, že bych běhal ve fabrice po lince, nedej bože na tři směny, třeba do osmdesáti. Víte, čeho bych se bál nejvíc? Že by mi mladí kolegové schovávali francouzské hole."

Jasno má v dané otázce i zástupce zaměstnavatelů v regionu. „Pro mě jakožto začínajícího podnikatele jsou takoví lidé zbyteční. Nechci podceňovat jejich kvality, ale přece jen mladá krev je výkonnější a vydrží větší nápor. Takže za mě bych věkovou hranici pro odchod do důchodu klidně ještě snížil. I když chápu, že pro stát by to nebylo ekonomicky vhodné," vyjádřil názor podnikatel Stanislav T. ze Skuhrova.

Stanovení mezního věku odchodu do důchodu vypadá jako příjemná změna. Zákon však povoluje každých pět let tuto hranici zvyšovat či snižovat, podle průměrného věku, kterého se Češi dožijí. Takže je možné, že mladší generace se znovu vrátí k vidině stáří stráveného u soustruhu nebo za stolem u počítače.

Podle roku narození a trvání sociálního pojištění si může každý svůj důchodový věk zjistit. Pro zjednodušení může posloužit některá z mnoha internetových kalkulaček.

Podmínkou nároku na starobní důchod je získání potřebné doby pojištění a dosažení stanoveného věku.

U pojištěnců narozených před rokem 1936 činí důchodový věk u mužů šedesát let. U žen se hranice padesáti sedmi let dále snižuje po roce, podle počtu vychovaných dětí.

Pro narozené mezi lety 1936 a 1977 se stanovuje důchodový věk podle tabulky, kterou zveřejňuje Česká správa sociálního zabezpečení. V současné době se limit pohybuje mezi šedesáti až šedesáti sedmi roky u mužů. U žen je stále přihlíženo k počtu vychovaných dětí, rozmezí je tedy širší, a to padesát tři až šedesát sedm let.

U ročníků narozených po roce 1977 se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977.

Potřebná doba pojištění se postupně prodlužuje, a to v závislosti na důchodovém věku pojištěnce. Těm, kteří takového věku dosáhnou před rokem 2010, stačí doba pojištění dvacet pět let. Na druhé straně škály jsou ti, kteří půjdou do důchodu až po roce 2018, a ti již musí být pojištěni minimálně třicet pět let.

(vac, red)