Zklamání i vyčkávání, co se bude dít. Takové postoje zaujali zaměstnavatelé z východních Čech k rozhodnutí Ústavního soudu. Od července by lidé měli znovu dostávat dávky i během prvních tří dnů nemoci.

Reforma měla snížit počet lidí, kteří nemocenskou zneužívají a simulují. „Je to obrovská škoda. Od počátku roku jsme zaregistrovali obrovský pozitivní efekt. Nemocnost nám podle posledních údajů klesla zhruba o třetinu,“ řekl ředitel Karosy Vysoké Mýto Daniel Patka.

A návrat ke starému systému podle něj negativně pocítí především sami zaměstnanci. „Dříve jsme kvůli vyšší nemocnosti museli najímat agenturní zaměstnance. To letos odpadlo a na výplaty našim kmenovým zaměstnancům tak zbývá více peněz. Opravdu si letos víc vydělávali,“ dodal Patka.

Společnost ČEZ od letoška proplácela svým zaměstnancům za každý den nemoci 200 korun. To je dokonce o 20 korun víc než denní maximum podle staré nemocenské. Teď tak hrozí, že o benefit energetici přijdou. „Dohodu s odboráři jsme uzavírali v jisté situaci, a pokud se ta změní, můžeme dodatky ke kolektivní smlouvě otevřít a začít znovu vyjednávat. Vyčkáme, jak na rozhodnutí Ústavního soudu budou reagovat zákonodárci,“ řekla mluvčí východočeské skupiny ČEZ Šárka Beránková.

Praktická lékařka Eliška Leichterová z Litomyšle nedokázala odhadnout, zda mělo loňské zrušení proplácení prvních tří dnů nemocenské nějaký větší efekt. „Myslím si však, že argumentace předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, že pokud lidé platí zdravotní pojištění, mají nárok na nemocenskou i v prvních třech dnech, je logická,“ uvedla Leichterová.

František Molík z královéhradecké Krajské hospodářské komory potvrdil obavy zaměstnavatelů z opětovného zvýšení počtu simulantů. Nejde podle něj z hlediska podnikatelů o dobré rozhodnutí. „Zaměstnanci předešlý systém zneužívali, a když bylo hezké počasí a začaly růst houby, byli najednou nemocní,“ uvedl Molík.

Jak to chodí jinde?

Dnes se nemocenská poskytuje až od 4. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Do 30. dne pak zaměstnanec dostává 60 procent mzdy. To však přestane 30. června podle rozhodnutí Ústavního soudu platit. Pokud poslanci do té doby neschválí novou úpravu, nemocní budou už od prvního dne pobírat 60 procent mzdy.

Nemocenská se však pravděpodobně nevrátí na loňských 75 až 160 korun denně v prvních třech dnech nemoci.

Opozice ovšem na rozdíl od nemocenské neuspěla s námitkami k přídavkům na děti, třírychlostní dovolené či zrušení „pastelkovného“.

„Typicky česká věta – hodím se marod – nemá obdobu v žádném jiném evropském jazyce,“ uvedl v odůvodnění verdiktu ústavní soudce František Duchoň. Dodal ale, že i když se nemocenská často zneužívá, není to přesto důvod k plošnému rušení dávek pro všechny.

Do významných politických rozhodnutí zasáhl Ústavní soud již několikrát. V roce 2001 zrušil část novely volebního zákona, která přinášela do Česka většinový volební systém. Později soud zrušil ještě část zákona o neziskových nemocnicích a část rozsáhlé novelizace Zákoníku práce.

První tři dny nemoci se neproplácejí ve většině zemí západní Evropy (ve 12 z 15 „starých“ zemí EU), ve Finsku dokonce prvních devět dní. Lidem ji však mnohem častěji než u nás platí nepovinně firmy a většinou dokonce ve výši plného platu.

Eva Rothová, Kamil Dubský