Superúplněk je astronomický jev, kdy se Měsíc nachází v úplňku a zároveň je co nejblíže Zemi. V tu chvíli se zdá být větší a jasnější než obvykle. Vzdálenost mezi Zemí a Měsícem se totiž mění podle eliptické dráhy, po které se Měsíc pohybuje kolem naší planety. V nejbližším bodě (perigeu) je Měsíc od Země vzdálen asi 356 tisíc kilometrů, v nejvzdálenějším bodě (apogeu) asi 407 tisíc kilometrů.

Podle astrologa Richarda Nollea, který tento termín začal používat jako první, k superúplňku dochází, pokud je Měsíc ve vzdálenosti menší nebo rovnající se 90 % jeho nejmenší vzdálenosti od Země na své oběžné dráze. Nejde tedy jen o jeden nejbližší bod. První srpnový superúplněk bude mít Měsíc vzdálený od Země 357 307 kilometrů, druhý srpnový superúplněk – 30. srpna – jen o málo méně - 357 185 kilometrů.

Do zámecké zvonice v Rychnově nad Kněžnou se turisté opět podívají v příští sezóně.
Nad třetím největším zvonem se opravuje střecha. Zámecká zvonice je nepřístupná

Přestože úplněk nastane večer ve 20.33 hodin, nebude jej možné pozorovat hned. Měsíc totiž vyjde až později, v Rychnově nad Kněžnou to bude v 21.08 hodin. Předpověď počasí zatím vyznívá poměrně nadějně, oblačnost by se mohla v noci z úterý na středu 2. srpna protrhat.

Pokud se Vám podaří zachytit superúplněk na fotografiích či videu, pošlete nám Vaše „úlovky“ na e-mail michaela.horynova@denik.cz - rádi je zveřejníme.

Superúplňky jsou poměrně vzácné, obvykle nastávají jednou za čtrnáct měsíců. V roce 2023 se ale dočkáme hned dvou superúplňků v jednom kalendářním měsíci, což je ještě vzácnější.

Druhému úplňku ve stejném měsíci se říká modrý (anglicky blue supermoon). Pojmenování vychází z anglického spojení „once in a blue moon“, v překladu „jednou za uherský rok.“

Jak vypadá superúplněk:

Zdroj: Youtube

Pokud chcete vidět superúplňky na obloze, doporučujeme vybrat si místo s co nejméně světelným znečištěním a pozorovat Měsíc těsně po jeho východu nebo před jeho západem (ten nastane ve středu před šestou hodinou ranní). V tu chvíli bude Měsíc nízko nad obzorem a bude působit ještě větší a zářivější. Můžete také využít dalekohled nebo fotoaparát s dobrým zoomem, abyste si prohlédli detaily měsíčního povrchu.

Největší úplněk v novodobé historii nastal 14. listopadu 2016, kdy byl úplněk nejblíže Zemi. „Poslední takový měsíční superúplněk nastal 26. ledna 1948 a další takový nastane až 25. listopadu 2034. Poměrně velký superúplněk máme ale v paměti z roku 2011,“ uvádí odborníci z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.