První lékařky vystudovaly díky Janu Dvořákovi, rodákovi z Pohoří

Zdroj: DeníkJan Dvořák se narodil 13. května 1849, v rodném Pohoří získal základní vzdělání. Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze absolvoval studium na Lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze a působil jako asistent na porodnických klinikách. Rozhodl se však dále vzdělávat i na klinikách ve Vídni, v Berlíně, Drážďanech a Mnichově.

"V roce 1880 se vrátil do rodného kraje a stal se sekundárním lékařem v opočenské nemocnici. Roku 1885 nastoupil dráhu praktického lékaře v Opočně a spolu s primářem nemocnice dr. Teunerem založili v Hradci Králové Spolek lékařů v severovýchodních Čechách. S činovníkem opočenského Sokola Podstráneckým vydával v letech 1896 - 1897 časopis Posel od pomezi kladského a později v letech 1898 - 1899 Rozhledy lidové," uvádí digitální kronika Pohoří.

Socha Jana Dvořáka v Praze na Vyšehradě.Zdroj: Digitální kronika Pohoří

Ta také připomíná, že roce 1887 byl zvolen do okresního zastupitelstva a dva roky nato se stal členem okresního výboru. Císař František I. ho pak potvrdil do funkce okresního starosty. Byl zvolen poslancem českého Zemského sněmu a v roce 1891 vstoupil do Říšské rady. Roku 1897 byl jmenován členem nejvyšší zdravotní rady ve Vídni. Ve sněmu i v říšské radě se přitom věnoval činnostem národohospodářským, zdravotnickým, lékařsko-stavovským a později sociálně-politickým, k nimž i v nejvyšší zdravotní radě dal první podnět.

Byly přijaty jeho návrhy na zřízení české zvěrolékařské školy a ústavu pro výrobu antitoxinů v Praze, na zřizování zvláštních pavilonů pro tuberkulózu při všeobecných veřejných nemocnicích v Benešově, Tanvaldu a Cvikově a řada dalších návrhů, mimo jiné i na odstranění výroby a prodeje sirek s jedovatým žlutým fosforem. Spolupodílel se na zřízení odborného léčebného ústavu Albertinum v Žamberku, s Eliškou Krásnohorskou potom veřejně vystupoval za práva žen na vysokoškolské studium. Právě díky iniciativě Jana Dvořáka se ženám od roku 1900 otevřela cesta k oficiálnímu studiu lékařství na univerzitě. Kronika rovněž zmiňuje, že byl nositelem rakouských, francouzských a jiných vyznamenání.

Ve své bohaté publikační činnosti se věnoval oblastem veřejného zdravotnictví a sociální hygieny a k jeho nejzásadnějším patří studie o reformách všeobecné nemocnice, o boji proti tuberkulóze, opilství, péči o nemanželské děti. V letech 1903 až do roku 1916, kdy zemřel, stanul v čele Zemské porodnice v Praze U Apolináře.

Sám děti neměl. Snad i proto ve své závěti pamatoval na svou rodnou obec a hlavně na nejubožejší děti. Odkázal jim svůj rodný statek ve výměře 63 korců pozemků a budovy. Kronikář v zápise, pravděpodobně z roku 1939, informuje o ustanovení kuratoria: "jež bude výtěžek z hospodářství spravovati do té doby, až vzroste majetek na tu výši, kdy dle přání mecenášova bude možno zřídit Domov pro osiřelé dítky po Janu a Anně Dvořákových."