Skřivani, drozdi, špačci i čápi a další stěhovaví ptáci se letos vracejí zhruba o dva týdny dřív než v minulých letech a chystají hnízdiště. Zatím stále panuje příznivé počasí, a tak nepotřebují pomoc lidí, ale to se může ještě změnit, kdyby se prudce ochladilo.

„Pro příklad, před pár lety se o hodně dřív vrátily čejky, a pak ještě začalo mrznout a napadl sníh. Zdržovaly se potom na krajnicích u silnice, kde bylo vysoleno, ale mnoho jich nepřežilo. Odhadem tak čtvrtina populace padla,“ říká David Číp, vedoucí Záchranné stanice pro handicapovaná zvířata v Jaroměři, která poskytuje péči volně žijícím živočichům z Královéhradeckého a z části Libereckého kraje.

Některé druhy u nás zkouší přezimovat

Ptáci se vrací i na Rychnovsko, hovoří o tom ornitolog Vojtěch Volf z Dobrušky, který se věnuje jejich pozorování a kroužkování už přes dvacet let.

„Ornitologové sledují ptactvo po celé Evropě a četl jsem v jednom odborném periodiku, že ptáci přilétají o týden až dva na jaře dříve, a na podzim naopak odlétají déle. Je navíc několik druhů, které patří ke stěhovavým ptákům, ale také se tady pokouší přezimovat. Například červenky, zvonci, rehci a další. Přitom ale dochází k velkému úbytku ptáků, od roku 1980 se snížil počet běžných druhů ptáků o 19 procent a polních druhů ptáků, jako jsou koroptve, skřivani nebo čejky, o dramatických 61 procent,“ upozorňuje.

Bývalá krupárna v Dobrém je dnes sídlem organizace A Rocha.
Krupárna v Dobrém projde proměnou za víc než 20 milionů, stavět se začne v létě

Jak dodává, v přírodě není nic definitivního a stabilního: „Některé druhy vymizely, ale pak je určitý počet druhů, kde jsou početní stavy stabilizovány nebo dokonce přibývají. Jsou tady i ptáci, kteří u nás žijí nově, třeba jeřáb popelavý, to byl původně severský pták, dnes tady hnízdí.“

Původně odlétaly za teplem i volavky, které tu dnes běžně přezimují. V Česku přezimovalo letos i několik čápů, stejně jako to dělají někteří němečtí čápi. Jiní čápi se už vrátili, a to o měsíc dřív. Podle meteorologa a ornitologa Tomáše Prouzy z Podkrkonoší, který se specializuje na čápy, k 29. únoru bylo v České republice 37 hnízd s pozorovaným čápem. Až na výjimky tato hnízda nejsou obsazena celým párem, protože samci a samice přilétají z Afriky zvlášť. V Královéhradeckém kraji je zatím obsazené jedno hnízdo, a to na Trutnovsku.

Tady můžete sledovat, kdy se objeví čápi v hnízdě v Bohuslavicích u Trutnova:

Zdroj: Youtube

Západní migranti a cestovatelé z Afriky

První čáp letos přiletěl do Klatov už 1. ledna, další se do Česka začali vracet od 13. února.

„Na jih a jihozápad Česka postupně přilétají další čápi ze západní Evropy. Zhruba za 14 dní by se mohli začít objevovat i první čápi z východu, kteří přezimovali na Blízkém východě. Registr čapích hnízd funguje na nové adrese https://projekty.birds.cz/capihnizda/mapa, jeho funkčnost je zatím omezena - vše by snad mělo běžet začátkem března. Přílety čápů však již lze zadávat přímo na webu,“ informoval Tomáš Prouza.

A dodává, že všichni zatím se navrátivší čápi jsou takzvanými západními migranty, kteří strávili zimu buď na jihu Německa, nebo nejdále ve Španělsku. Na cestovatele z Afriky, k nimž patří většina čápů z Královéhradeckého kraje, si prý ještě počkáme, i když se jich tu už několik objevilo, většinou jen prolétali.

Tady můžete sledovat čapí hnízdo na komíně rychnovského pivovaru:

Zdroj: Youtube

Čáp byl opakovaně spatřen v minulých dnech také na Smiřicku, v druhé polovině února prolétával mezi Smržovem a Hubílesem. 28. února jen kousek odsud - u Číbuze.

Čápi se vracejí na svá hnízda, nebo do jejich blízkosti.

„Jako vlaštovky, ty se také vracejí tam, kde se vylíhly, zahnízdí v rozptylu dvou až pěti kilometrů od svého rodiště. Další ptáci se u nás třeba ani nezastaví, migrují dál, jsme tranzitní země, zjara i na podzim,“ doplnil Vojtěch Volf.

Sledujte, kdy čápi obsadí hnízdo na komíně ve Vamberku:

Zdroj: Youtube

Největší nebezpečí pro ptáky? Domácí kočky

Podle Volfa ptactvo neohrozí tolik případná nepřízeň počasí, jako je ohrožují domácí mazlíčci. Psi pouze mohou vylekat nízko hnízdící opeřence, ale kočka za nimi dokáže vylézt na strom a ukájí si svoje lovecké pudy.

„Jiní predátoři je také loví, ale kočky jsou skutečný postrach. Dělal jsem kdysi výzkum vlaštovek v kravínech, kde se držela i spousta toulavých koček. Viděl jsem tam na vlastní oči spoustu křidýlek a nožiček. Máme doma také moc hodnou kočičku, ale když chytám na zahradě ptáky a vidí síť, tak číhá a roztrhala by ji a s ní i ptáka. Pod keřem číhá kočka, za keřem já, abych ji krotil,“ dodal Volf.

Ornitologové z Rychnovska pořádají na podzim Ptačí festival a na jaře Vítání ptačího zpěvu, které se letos uskuteční 27. dubna v Mělčanech.