Z toho výhledu se tají dech. Jakmile elektrický vůz značky Škoda Enyaq starosty Solnice Jana Hostinského opustí řídkou zástavbu plnou zeleně a vydá se do mírného kopce, objevují se v mělkém údolí střechy továrních hal. Postupně se zjevuje rozlehlý areál automobilky, kontrastující s okolní zvlněnou zalesněnou krajinou.

„Takhle ji normálně neuvidíte. Průmyslová zóna se táhne až k pět kilometrů vzdálenému Rychnovu. A támhle se bude rozšiřovat,“ ukazuje muž, který stojí v čele Solnice třetí volební období, čtyři předešlá byl místostarostou. Může tak s přehledem hodnotit změny, které městu přináší přítomnost kolosu, jenž zaměstnává devět tisíc lidí a v roce 2019 vychrlil rekordních 320 tisíc automobilů. V celé průmyslové zóně pracuje zhruba třináct tisíc lidí, obyvatel Solnice je přitom jen něco přes dva tisíce.

„Všichni jsme si na to museli zvyknout. Už nejsme to poklidné městečko. Fabrika tady vždy byla, ale pracovalo tam 800 až 900 lidí. To se s dneškem nedá srovnat. Postupně se to zvyšovalo, až se počet ustálil na čtyřech tisících. I takový počet území bez problémů absorbovalo, ale více než dvojnásobný skok po roce 2015 všechno převrátil. Začali přicházet cizinci a agenturní pracovníci a všechno se zrychlilo a zvětšilo, což s sebou neslo negativní dopady. Museli jsme najít způsoby, jak zamezit popíjení na náměstí a hlučnému chování. Teď už jde o jednotlivé výstřelky jednou za čas, ale to se stává i v jiných městech,“ konstatuje Hostinský.

Vždy jedna směna na koncert nemůže

Kromě zaměstnanosti, vysokých mezd či návaznosti dalších dodavatelů přináší škodovka i rozvoj obou obcí a zejména nezbytnou výstavbu silnic, křižovatek a obchvatů. Díky průmyslové zóně mají lidé opravený kulturní dům za zhruba 114 milionů korun. Je totiž tak veliká, že významem zdaleka překračuje hranice kraje, kde je největším zaměstnavatelem.

„V rámci usnesení vlády jsme získali dotaci na rekonstrukci za zhruba 114 milionů korun. Máme krásný prostor pro koncerty či plesy a další společenské akce. Investujeme do infrastruktury a oprav a snažíme se být stejně moderní jako samotný závod. Existují tři vládní usnesení na podporu území, kterého se průmyslová zóna dotýká. Jsou s tím spojené investice do škol a školek nebo do sportovních areálů. Na druhou stranu se musíme podřídit například rytmu třísměnného provozu. Když pořádáme kulturní akci, vždy se na ni část lidí nemá šanci dostat,“ vysvětluje starosta a dodává, že příprava průmyslové zóny přinesla úzkou spolupráci nejen se sousedními Kvasinami, ale také s rychnovskou radnicí a Centrem investic Královéhradeckého kraje.

„Jsme na to s kvasinským starostou dva a v mnoha případech i tři nebo čtyři, protože řadu záležitostí řešíme ve spolupráci se starostou Rychnova nad Kněžnou a krajem. Jeden je málo,“ podotýká starosta Jan Hostinský.

I starosta Kvasin Jiří Tobiška oceňuje možnosti rozvoje obce. Zároveň však poukazuje na zatíženost silnic vedoucích do továrny či velký počet pronajímaných bytů či domů lidem, kteří v místě ve skutečnosti nežijí.

„Výhodou je samozřejmě zaměstnanost i to, že jsme v průmyslové zóně, do které jsou investovány státní peníze. Díky nim je možné alespoň částečně řešit problémy, které závod přináší a určitě bude přinášet i v budoucnu. Týká se to třeba možnosti využití dotací na rekonstrukci a výstavbu základní a mateřské školy nebo kulturního domu,“ říká Tobiška.

V okolí je velké množství ubytoven, které přinášejí možnost přivýdělků majitelům nemovitostí. Zpočátku však přítomnost zaměstnanců ze zahraničí přinášela napětí, které do určité míry přetrvává dodnes, ovšem situace se postupně zlepšila. Ministerstvo vnitra má dokonce kvůli cizincům v průmyslové zóně zvláštní pracoviště, v souměstí působí i celníci.

„V součinnosti se státní policií jsme u nás zřídili služebnu cizinecké policie, která dohlíží na zahraniční zaměstnance. Úzce spolupracujeme s městskou policií v Rychnově nad Kněžnou. Lidé by si měli zvyknout na to, že když se jim něco nelíbí, tak policii zavolají a ona to vyřeší,“ doporučuje Hostinský.

Přítomnost automobilky a dalších výrobců přispěl k rozmachu výstavby a přílivu nových obyvatel. I z toho těží místní podnikatelé a živnostníci. Jedním z nich je instalatér Jan Zeipl z nedalekého Trnova.

„Můžeme být rádi, že tady škodovka je. Máme práci, fungují tu díky ní i další firmy. Sám jsem živnostník a mám tu zajištěnou práci. Lidé si berou díky jistotě práce hypotéky a staví domy. Kdybych byl odjinud, musel bych za zakázkami dojíždět, tady mám kšeftů dost na jednom místě. Na druhou stranu je tady problém s bezpečností. Někteří cizinci se chovají hrozně. Nejsem si jistý, jestli se to změnilo k lepšímu,“ zamýšlí se Zeipl.

Po dlouhých letech příprav začala modernizace rychnovské nemocnice za téměř 900 milionů korun. I z vyjádření čelných představitelů kraje i společnosti Škoda Auto vyplývá, že nebýt nedaleké průmyslové zóny, zřejmě by se na rekonstrukci špitálu čekalo daleko déle.

„Je to naprosto klíčová investice v rámci rozvoje průmyslové zóny Solnice-Kvasiny, která je jedním z motorů české ekonomiky. Rychnovská nemocnice zajišťuje péči pro oblast s minimálně 80 tisíci obyvateli a má obrovský význam pro celé Rychnovsko i pro oblast nedalekých Orlických hor. Investice by měla také do budoucna ulehčit zatížení Fakultní nemocnice Hradec Králové,“ uvedl hejtman Martin Červíček.

Podle vedoucího závodu Škoda Auto v Kvasinách Miloše Halbicha firma podporovala modernizaci a rozšíření zdravotního zázemí od samého počátku. „Svými aktivitami přispěla k tomu, aby s pomocí vlády byly zajištěny nezbytné prostředky,“ podotkl.

Kvůli halám u nás neprší, říkají místní

Daní za rozvoj je hustý provoz v celém regionu, který obyvatele trápí i přes řadu významných silničních staveb i opatření v železniční dopravě. Rychnovsko zatěžují nejen kamiony převážející nové automobily, ale také dojíždějící zaměstnanci.

„Dopoledne se tady nedá přejít. Přechody jsou navíc daleko od sebe. Už bychom potřebovali obchvat,“ přeje si Marie Rázlová ze Solnice a poukazuje na to, že si část místních obyvatel myslí, že má průmyslová zóna vliv na množství dešťových srážek.

„Mně tady fabriky nevadí až na to, že je tady málo deště. Všude okolo prší, ale tady ne. Říkají to i další lidé, prý je to teplem kvůli továrním halám. Cizinci jsou dneska i v jiných městech, nemám s nimi problém,“ říká smířlivě Rázlová.

V současné době se v centru Solnice rekonstruuje zhruba půlkilometrový úsek silnice a intenzivně se připravuje obchvat. „První práce na něm začnou letos na podzim a příští rok na jaře. Půjde o archeologický výzkum a přeložky sítí vysokého napětí. Měli jsme problémy s vyvlastňováním nemovitostí, které se táhly roky a dnes už jsou vyřešené. Teď je to pro nás téma číslo jedna. Důležité je i doplnění kruhového objezdu mimoúrovňovou křižovatkou, abychom oddělili auta vyjíždějící z fabriky,“ uvádí Jan Hostinský.

A na otázku, zda v regionu jezdí více škodovek než jinde, kýve starosta Solnice hlavou a vysvětluje příčinu: „Za vysokým zastoupením vozů Škoda na Rychnovsku je výhodný pronájem zaměstnancům. Díky tomu je jich u nás spousta.“