V místnosti se vznáší jemný opar. Zatímco otec čte u stolu noviny, Franckova odměřená macecha komanduje a drhne jeho malé sourozence v neckách. Mají brečet, jenže nějak se jim nechce, v neckách se jim dokonce líbí.

„Proč nebrečíš? ptá se mimo záběr maminka jednoho z dítek. „Když mě to šimrá,“ vysvětluje. „Sofi, přitlač!“ vybízí nato maminka macechu.

V pátek v rodném domku F. V. Heka štáb Guru filmu pořizoval další scény do snímku o mládí malíře Františka Kupky. „Děti jsou skvělé,“ pochvaluje si představitelka macechy Sofie Adamová. „Měla jsem pokyn, abych na ně byla drsná, aby jim klidně i vyhrkly slzy. Musím ale říct, že vyvíjet na ně tlak, je pro mě docela náročné. Jinak se mi macecha hraje dobře a dobře se mi i spolupracuje s týmem, jsou to strašně fajn lidi,“ svěřuje se.

Za oknem drnčí kamion, opodál řve motorka. Stop!

Natáčení dá přitom docela zabrat, jednou jsou v záběru vidět podložky pod stolem, musí pryč, pozadí s novodobou stavbou za oknem chalupy je třeba lépe maskovat. „Mami, já chci čůrat,“ ozývá se do toho malá holčička. Ani ne o minutu později ji následuje i její mladší filmový bráška. Další stopku natáčení vystavuje otáčející se kamion a motorkář túrující svůj stroj v garáži opodál. Než dojde na další scénu vzdoru dospívajícího Francka vůči maceše, chvíli to trvá.

Mladý Kupka se vrací do Dobrušky i Opočna.
Mladý Kupka se vrací do Dobrušky i Opočna

Pro představitele hlavního hrdiny Vojtěcha Hrabáka je Francek zatím největší filmovou rolí. „Nejtěžší pro mě zatím bylo asi prodírání křovím a trny a koupání se v lomu teď na začátku podzimu, což také nebylo úplně nejpříjemnější,“ popisuje.

Jak říká režisérka Natálie Císařovská, mladému Kupkovi je i podobný. Vyhlédla si ho pro jeho zajímavé charisma v divadelní inscenaci, v níž hrál ducha feťáka. „Hned jsem si nechal poslat scénář a jakmile jsem si ho přečetl, měl jsem jasno, že to chci dělat. Zaujaly mě silné básnické obrazy a scénář je hrozně hezký,“ dodává Vojtěch.

Scénář podle dopisů

A proč padla volba právě na Františka Kupku? „Patří asi k mým nejoblíbenějším malířům a zajímaly mě nejen obrazy, ale i jeho život. Jeho peripetie, odkud pocházel, co předcházelo tomu, co dnes můžeme vidět v galeriích,“ vysvětluje režisérka.

Scénář vznikal na základě korespondence Kupky s Josefem Svatoplukem Macharem. „Šla jsem do archivů a tam jsem zjistila, že Machar byl jedním z mála Čechů, s nimiž si Kupka dopisoval. Docela hodně se mu svěřoval a ve vzpomínkách se vracel do Dobrušky, Opočna, Jaroměře. Sice tyto vzpomínky byly dost stručné, ale se scénáristou Vojtěchem Bohuslavem jsme se do jeho příběhu začali více ponořovat a společně jsme si představovali, jak to asi mohlo být. Hodně jsme jezdili tady po obhlídkách a nasávali jsme do sebe atmosféru východních Čech, podhůří Orlických hor. Krajina je tady magická. Nejvíc mě baví, že se natáčí na autentických místech, kde Kupka opravdu byl,“ dodává Natálie Císařovská.

Film se začal natáčet už loni, hotový by měl být v lednu 2020.

Kupka se o víkendu vrátí do Opočna.
Kupka zpátky v Opočně? Hned dvakrát