Podle učitelky matematiky Aleny Rozumové mají na úspěšnosti školy největší podíl samotné děti. Klíčová je podle ní jejich motivace, touha dostat se na střední školu a práce a čas, který tomu spolu s rodiči věnují.

„Podle zkušeností s testy, které průběžně píšeme, bych řekla, že příprava nejvíce pomůže při řešení logických úloh, kde není jasně daný matematický postup a je potřeba se zamyslet a zorientovat se v textu. Snažíme se na tom usilovně pracovat, aby žáci viděli, že se to naučit dá. Je však nutné osvojit si počítání. Úspěšní jsou naopak v řešení výrazů a rovnic. Vyhovuje jim naučit se postup a potom podle něj pokračovat,“ zamýšlí se pedagožka nad přínosem přípravného kroužku.

Takto loni dopadly přijímačky: Nejvíc nadaných žáků se hlásilo na gymnázia

Češi v číslech

Na hodinách matematiky usiluje o maximální zapojení dětí do výuky. „Snažím se je maximálně aktivizovat, aby výuka nebyla jen klasická frontální, ale aby si všechno samy vyzkoušely, dokázaly přijít na podstatu věcí a učily se i pomocí odhalení a opravení vlastních chyb. Každá třída je jiná. Letošní deváťáci jsou šikovní a já jen doufám, že budou úspěšní,“ přeje si Alena Rozumová, která pro děti vymýšlí různé hry zaměřené na téma, kterým se právě zabývají.

„Když jsme například probírali Pythagorovu větu, vyrobila jsem trojúhelníky a čtverce, jejichž manipulací se žáci dobrali k jejímu dokázání. Sami si na to přišli a odůvodnili si ji.“

Ze sedmnácti deváťáků se patnáct hlásí na střední školu nebo učební obor s maturitou. Obvykle se děti ze Slatiny hlásí do Rychnova nad Kněžnou na gymnázium, strojní průmyslovku nebo odborné učiliště, které pod ni spadá. Další míří na gymnázium nebo učiliště do Žamberka, na obchodní akademii nebo zemědělskou školu do Kostelce nad Orlicí.

Na rychnovskou průmyslovku se hlásí i šestnáctiletý Adam Vojáček, který si vybral obor autoelektrikář. Doučování z matematiky si pochvaluje.

„Přihlášky už jsou odevzdané, příprava jde v pohodě, tak to snad dobře dopadne. V matematice jsou pro mě těžké hlavně slovní úlohy, lepší jsou počty. Myslím si, že matika bude užitečná i v životě, nejde jen o rovnice, ale i možnost si sám věci spočítat, aby mě třeba někdo nepodvedl,“ zamýšlí se deváťák z Rybné nad Zdobnicí.

Připravuje se dítě na přijímačky správně? Zvažte kurzy i domácí přípravu

Zprávy z Česka

Jeho spolužačka Natálie Hanyková chce být zdravotní sestrou a přihlášku si podala na zdravotnickou školu v Ústí nad Orlicí.

„V přípravě mi jde něco lépe a něco hůř. Je to podobné jako normální vyučovací hodina. Rozdíl je v tom, že se tam můžeme věnovat třeba i věcem, které jsme brali v nižších ročnících. Jestli mám z něčeho obavy, tak jsou to asi slovní úlohy, ty mi moc nejdou,“ přiznává dívka dojíždějící do Slatiny z Vamberka.

Právě slovní úlohy, práce s textem a jeho pochopení (dobře vyřešilo jen 26,13 % žáků z této školy) dělají dětem často problémy, ale určit jednoznačně jejich slabiny podle Aleny Rozumové nelze.

„Je obtížné to zobecňovat. Každé dítě je jiné. Některé mají rády mechanické učení na základě postupů, někomu zase vyhovuje logické odvozování,“ podotýká učitelka matematiky.

Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí: Vysvědčení by se nemělo zohledňovat vůbec

Zprávy z Česka Exkluzivně

Do slatinské školy dojíždí plná polovina žáků z okolních obcí. Z Kameničné dojíždějí děti od první třídy, z Rybné nad Zdobnicí a Pěčína, kde jsou malotřídky, žáci od šesté třídy. Deváťáci jsou podle dat Cermatu z minulých let dlouhodobě úspěšní i v českém jazyce. V okrese skončili těsně pod pomyslnými stupni vítězů.

„Myslím si, že čtvrté místo v okrese je slušný výsledek. Letos chceme s deváťáky matematiku převálcovat, je to pro nás výzva. Letošní deváťáky baví hlavně sloh. Mají fajn nápady a zvládají i těžší útvary, například úvahy. Je znát, že u toho přemýšlejí, že mají krystalické myšlení. Naopak je nebaví pravopis a pětiminutovky, ale o to více se jim věnují, protože pravopis je základ,“ říká Drahoslava Tůmová, která na základní škole ve Slatině působí od roku 1985.

Začínala jako vychovatelka ve školní družině, učila český jazyk a občanskou výchovu, později se stala výchovnou poradkyní a v roce 2009 ředitelkou.

Když hovoří o češtině, zmiňuje i zájem dětí o četbu. „Myslím si, že za dobu mé kariéry žáci nečtou méně než dříve. Podle průzkumu ze šedesátých let tehdy četlo zhruba 30 procent dětí a já si troufám říci, že se toto číslo nesnížilo. Mají rády fantasy, romantickou literaturu, příběhy a také komiksy, ty čtou hlavně kluci,“ chválí děti ředitelka, podle které je při úspěšné přípravě na přijímací zkoušky důležitá spolupráce školy a rodičů, která je ve Slatině nad Zdobnicí příkladná.

„Jsou s námi na stejné vlně. Samozřejmě, že v hodinách je to především zásluha pedagoga, ale klíčová vzhledem k přijímacím zkouškám je příprava, na kterou děti docházejí. Přístup k tomu je společným dílem, do drilu, intenzívnímu počítání, neustálému opakování a procvičování se každému nechce, ale je to pro úspěch u zkoušek zásadní,“ zdůrazňuje Drahoslava Tůmová.

Dubnové přijímací zkoušky budou pro děti životním milníkem, který je nasměruje na další cestu životem. Své plány má i deváťačka Nela Čevorová, která se hlásí na policejní školu v Malých Svatoňovicích.

„Chtěla bych být policistkou na kriminálce. Na policejní škole je hodně tělocviku a pohybu, matematiky tolik ne. Tím neříkám, že není důležitá. Vždycky je dobré si umět věci spočítat a umět logicky myslet. Pro mě jsou těžší logické úlohy a jdou mi rovnice nebo zlomky. Kromě přípravy ve škole si dělám testy doma a ještě mám další doučování. Trochu se bojím postupů při počítání, čím začít, co z toho vyvodit a podobně. I proto je dobré neustálé opakování.“

Mohlo by vás také zajímat: Josef Matuška z Ohnišova propadl sběratelské vášni už po vojně. Přečtěte si, jaké poklady ve své bohaté sbírce pohlednic má