A o paradoxy či zvláštnosti nebyla opravdu nouze. Už to, že nápad přišel na skibobových závodech, je toho důkazem. Právě na bílých svazích ve Francii se totiž úplně poprvé setkala režisérka Natálie Císařovská se starostou Dobrušky Petrem Lžíčařem. Ona v roli tlumočnice z francouzštiny, on co by člen čs. týmu.

Také fakt, že otcové režisérky i producentky Kateřiny Traburové jsou malíři, jakoby tuto dvojici předurčil pokusit se právě o film o našem dnes světově nejuznávanějším malíři Františku Kupkovi.

Obě si nenechaly premiéru Francka v Dobrušce ujít. „První klapka padla 30. dubna 2018. Film se roztočil v době, kdy ještě nebyly všechny peníze pohromadě,“ prozradila další, ne zrovna tradiční, situaci ještě předtím, než se rozsvítilo filmové plátno, producentka a dodala, že film měl sedmnáct natáčecích dní na jaře i na podzim.

„Pro mě bylo velkým zážitkem dělat nadmíru pečlivé obhlídky lokací. Bylo velice silné a výjimečné si představovat, že Kupka právě tady reálně žil, že tudy chodil,“ vrátila se vzpomínkami do natáčecí doby režisérka Císařovská a promluvila i o zrodu scénáře: „Se scénáristou jsme se dostali do archivů na Strahově, kde je uschovaná Kupkova korespondence. Z Paříže si dopisoval se svým nejlepším kamarádem Macharem a v dopisech jsou stručné zmínky také o Dobrušce, Opočnu a Jaroměři. Z této korespondence jsme pak čerpali inspiraci pro film.“
'
Foto: Dana EhlováZdroj: Deník / Dana Ehlová

To za Vojtu Hrabáka alias Francka mluvil především jeho výkon před kamerou, který nenechá pochybovat o jeho ani Kupkově talentu. Pro diváky z rodného kraje Františka Kupky má však nový film ještě jedno kouzlo: Několik vedlejších rolí ztvárnili totiž místní ochotníci, jimž sekundovaly dobrušské či opočenské děti, které úspěšně prošly konkurzem.

A dobrušská premiéra Francka přidala ještě další zvláštnost či spíše třešničku na dortu. Tou se stal po vzoru velkých filmových trháků velice zdařilý „film o filmu“, sestavený z fotografií starosty a místostarosty Dobrušky, kteří během natáčení byli většinou tzv. u toho.