První z nich je František Jan Melnický, který se narodil 13. listopadu 1822 ve Vamberku a zemřel 1. února 1876 ve Vídni.
Byl to sochař. Už v raném věku odešel z otcovy kamenické dílny ke svému strýci Karlu Melnickému do Olomouce (1838-45).

Po smrti obou rodičů neměl zájem se vrátit do Vamberka. Vydal se za prací do Vídně, stal se žákem předního sochaře prof. Kliebera, chtěl pokračovat ve studiu na Akademii, neměl však maturitu, a tak byl doporučen až po dvou letech na základě samostatného reliéfu v mramoru. Studoval velmi úspěšně. Roku 1851 podnikl studijní cestu do Německa. Nakonec si ve Vídni otevřel vlastní ateliér dekorativní plastiky.

Druhou osobností je Josef Vrátil. Ten se narodil v Kostelci nad Orlicí 1. února 1911 a zemřel 4. července 1977. Byl to pedagog, učitel hudby a sbormistr. Jako učitel působil v Potštejně a externě na gymnáziu v Kostelci nad Orlicí. Při svém povolání studoval housle a klavír u A. Cmírala, dirigování a sborový zpěv u P. Dědečka.
Hudební studium ukončil v roce 1946 státními zkouškami. Do roku 1950 učil na gymnáziu v Kostelci nad Orlicí, od roku 1950 na pedagogické škole a od roku 1959 na pedagogickém institutu v Hradci Králové. Operace hlasového ústrojí ho v roce 1968 vyřadila z pedagogické činnosti, která byla vždy spojena i s aktivní činností hudební. Od roku 1940 nepřetržitě zakládal a vedl řadu sborů v Kostelci nad Orlicí, Potštejně a Hradci Králové. Obohatil hudební život města i kraje.