První z nich je FRANTIŠEK LOPATÁŘ, který se narodil 6. ledna 1817 v Týništi nad Orlicí a zemřel 15. prosince 1890 v Lázních Bělohrad.
Byl to hudební pedagog a organizátor. Působil v Náchodě a Lázních Bělohrad. V obou působištích se věnoval veřejné práci v oblasti hudebního života, zakládal žákovské sbory. V Lázních Bělohrad založil zpěvácký spolek. Byl autorem klavírních skladeb, básní a nápěvů k písním. Z jeho díla lze jmenovat: V Čechách tam já jsem zrozena či Dobrý pastýř.

Druhou osobností je VLASTIMIL ŽELEZNÍK, který se narodil 16. prosince 1930 v Dobrušce. Byl to trumpetista, hudební pedagog a zakladatel Tanečního orchestru ZK TOS Dobruška (1950) a Dobrušského žesťového sdružení (1985). V roce 1946 nastoupil na Veřejnou obchodní školu v Dobrušce. Později vystudoval při zaměstnání strojnickou průmyslovku. Byl zaměstnán v Adastu do roku 1965.
Od roku 1936 chodil do hudební školy Jaroslava Šenkýře (klavír a housle). Později se naučil hře na trubku. V roce 1950 založil Taneční orchestr Závodního klubu TOS, odkud odešel v roce 1958 do Prahy. V roce 1962 založil s K. Dismanem Divadlo hudby, za rok nastoupil do hudební skupiny Vojenského topografického ústavu v Dobrušce.

V roce 1965 nastoupil na Konzervatoř pro zrakově postižené Jana Deyla v Praze (kvůli vrozené oční vadě nemohl vykonávat své povolání). Studium dokončil v roce 1972. Vrátil se zpět do Dobrušky, kde vyučoval na lidové škole umění a pokračoval v hudební činnosti. V roce 1985 založil dechový soubor Dobrušské žesťové sdružení a stal se jeho vedoucím. Upravoval a aranžoval všechny skladby. Pravidelně přispíval do Dobrušského zpravodaje a do regionálních periodik.
Třetí osobností je JAN VLADIMÍR VANĚK. Světlo světa poprvé spatřil 15. července 1879 v Meziříčí u Opočna a zemřel 17. prosince 1940 v Praze. Byl to novinář, publicista a redaktor. Byl redaktorem Národní politiky, těsnopiscem Národního shromáždění a národohospodářským a parlamentním zpravodajem. ⋌(zem)