O jednom z mála případů otravy se šťastným koncem informovala Česká společnost ornitologická (ČSO). Orel mořský, kterého někdo přiotrávil na Vysočině, se v pondělí vrátil do volné přírody. Orlovi pomohli v záchranné stanici na Pardubicku. „Život mu zachránil rychlý zásah a skvělá péče v Záchranné stanici Lipec,“ sdělila šťastnou zprávu ČSO na facebooku.

U vypouštění orla byl i odborník na dravce a předseda ČSO Tomáš Bělka. „Právě Tomáš tohoto jedince kroužkoval jako mládě v roce 2020 na Rychnovsku. Jde tedy o čtyřletého - téměř dospělého - orla,“ dodali ornitologové.

ČSO v tiskové zprávě uvedla, že orel byl přiotrávený nejspíš karbofuranem, což je zakázaný nervový jed. Jed po požití ochromí nervovou soustavu. Zvířata umírají za plného vědomí v bolestech a křečích. „Při tom nemohou dýchat, roztahují křídla a zatínají pařáty. Jedná se o mimořádně krutý způsob usmrcení,“ popisuje mluvčí ČSO Věra Sychrová.

Z neratovského kostela.
Dík těm, kteří mají Neratov v srdci: kupte židli, může nést vaše jméno

Kvůli karbofuranu před lety zemřel orel mořský na Orlickoústecku. Karbofuran v roce 2016 kromě orla v Bošíně zabil i lišku.

Na Vysočině někdo v uplynulých dnech otrávil celkem dva orly mořské a jednu káni lesní. Jeden z orlů byl nalezen ještě živý a byl převezen do záchranné stanice. Právě ten se nakonec dočkal šťastného konce.

Z Rychnovska nepochází jen zachráněný orel, ale i sám současný předseda ČSO Tomáš Bělka. „Mé ornitologické začátky utvářela krajina okolo mého rodiště – východočeských Častolovic. Byly to okolní lesy a údolní niva řek Divoké a Tiché Orlice, zvláště jarní záplavy, které lákaly stovky a tisíce protahujících ptáků k odpočinku a mě k jejich sledování,“ představuje se na webu ČSO.

Zima 1929. Obrovská závěj mezi koloniálem Michel a budovou nové školy v Deštném v Orlických horách.
Do školy sněhovým tunelem? I takové bývaly zimy v Deštném v Orlických horách

Vloni v záchranných stanicích po celé republice přijali rekordní počet orlů mořských. Celkem jich bylo třicet. „Za posledních 10 let přijaly stanice Národní sítě záchranných stanic celkem 130 orlů mořských. Z toho celých 23 procent připadá jen na letošní rok,“ uvedl koordinátor Národní sítě záchranných stanic Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.

Ne všechny záchranné stanice ale jsou členy národní sítě. Je tedy možné, že číslo je reálně ještě vyšší. Například právě Záchranná stanice Lipec na Pardubicku, která vrátila naději orlovi otrávenému na Vysočině, členem národní sítě není.

Nepřehlédněte: Legendami opředený nacistický Zlatý vlak září u zámku Książ

Zdroj: Jiří Řezník