„Každý dostal nějaký návrh, jak se snažit problému předcházet. My myslivci se snažíme o intenzivní odlov, chytáme zvěř do klecí. Pořádáme na ně naháňky," vysvětluje předseda mysliveckého sdružení  Vladimír Šabata.
„Z hlediska zemědělství je důležité dělat  na osevných plochách pravidelné průseky, kde se naseje jiná plodina a umístí se tam posedy, aby se zde dalo lovit. Prasata se totiž nejčastěji „nastěhují" do kukuřice, odkud se odlovit nedají," prozrazuje Jaroslav Grund, ředitel Okresní agrární komory.

„Škody v zemědělství jsou opravdu vysoké, snažíme se proto zemědělcům co nejvíce  pomoci. Prasata navnadíme na krmení a poté pořádáme odlovy" podotýká Vladimír Šabata.

Podle  Jaroslava Grunda jsou největší škody na kukuřici, pak také na řepce a na bramborách. Na horách jsou prý poškozeny nejvíce travní porosty.

„Škody jsou opravdu vysoké, zemědělci si stěžují a neustále se s tím potýkají. Nemůžu to ale říci přesně v číslech, není to zatím totiž nikde v evidenci. Do budoucna bych toho ale chtěl docílit," dodává.

„Prasata nám v lesích jsou i k užitku, z půdy vyrývají ponravy. Tím jak rytím  zeminu narušují, vytvářejí lepší podmínky pro vznik nové mikroflóry. Ale toto zvíře nám dokáže i uškodit, a to tím, že vyrývá nové sazenice," upřesňuje Jiří Brandejs z lesní správy.

„Každý rok se sčítají jarní stavy.Účastní se toho všichni myslivci najednou. Honitby se pořádají v jeden den. Je obsazeno co nejvíce posedů, prasata se sčítají například podle stop. Musí se dávat pozor na sousedské honitby. Nikdo ale neví, jak je tato metoda přesná," vysvětluje Vratislav Hubáček z Odboru výstavby a životního prostředí.  Rok 2011

Počet:Kňour 54
Bachyně 51
Lončák 106
Sele 228

Odlovy:Kňour 2
Bachyně 6
Lončák 186
Sele 515

Rok 2012Počet:Kňour  40
Bachyně 62
Lončák 54
Sele 193

Odlovy:Kňour 5Bachyně 8
Lončák 353
Sele 863
Rok 2013

Počet:Kňour 56
Bachyně 76
Lončák 90
Sele 254

Odlovy:Kňour 5
Bachyně 2
Lončák 94
Sele 204

Jak ale říká předseda mysliveckého sdružení: „Důležité je zaměřit se na mladé jedince, odlov velkých vodících bachyň nám je spíše k neprospěchu. Zvěř totiž žije v tlupách, bachyně je vede a pokud v tlupě chybí, tak se jedinci rozdělí a dochází opět k jejich množení."

Prasata zemědělcům na polích způsobují až statisícové škody. Ti se tomu snaží co nejvíce předcházet, ale jak řekl Jaroslav Grund z agrární komory, nejvíce stejně záleží na myslivcích. Ti totiž do lesa pravidelně docházejí a mohou prasata sledovat.

„Existují přístroje, které zaznamenávají pohyb zvířat  v noci. Dokáží dokonce určit druh a velikost jedince. Pokud je něco nalezeno, přijde nám zpráva na mobil. Tato metoda nám tedy velice pomáhá k odlovu prasat," vysvětluje Vladimír Šabata.

Všechny tři strany, ať už myslivci, zemědělci nebo lesníci, si problémy a škody, které způsobuje prase divoké, zcela uvědomují  a snaží se to zlepšit. Je to ale běh na dlouhou trať, každému prase škodí jinak, přesto se snaží o řešení společně.

,,Prase je pro pole pohromou, pro lesy však někdy i výhodou," dodává Jaroslav Grund z agrární komory.

Stanislava Rohrová