V krátkosti a zřejmě nejlepší bude, když popíšu typický případ. Tedy ve smlouvě je sjednána rozhodčí doložka. To znamená, že se smluvní strany dohodly na tom, že případný jejich spor z takové smlouvy nebude řešit soud, ale soukromá osoba. Buď už přímo ve smlouvě je uvedena konkrétní osoba, která bude rozhodovat, a nebo půjde o osobu vybranou ze seznamu rozhodců tím, kdo je takto uveden v rozhodčí doložce.'

Rozhodčí řízení je tak alternativou k soudnímu řízení. Je sice také upraveno zákonem, ale právní úprava skýtá poměrně velkou volnost osobám, které jako rozhodci rozhodují. Pokud totiž je rozhodčí doložka platně sjednána, pak rozhodnutí rozhodce nazývané rozhodčí nález nepodléhá (až na málo použitelné výjimky) soudnímu ani jinému přezkumu, není proti němu odvolání a jde přímo o exekuční titul.

Rozhodčí řízení je založeno na neformálnosti, je rychlé, což určitě neocení dlužníci, a proto je v posledních letech hojně využíváno. Využívají ho například leasingové společnosti, různé subjekty půjčující takzvané rychlé peníze apod. Bohužel jako téměř každý institut (byť dobře míněný), tak i tento bývá zneužíván v situacích, kdy rozhodci mají tendenci vyhovět za každou cenu té straně, díky které se dostali k výkonu této funkce.

Milan Břeň, advokát Svitavy