Když se Filip Světlík 22. července 1998 učil na zkoušky na chalupě kousek od Dobrého u Dobrušky, netušil, že za několik málo hodin se jejich domkem prožene vlna zkázy. Jeho rodiče tehdy byli na dovolené a on tak měl klid…

Když dnes Milič Světlík na tyto dny vzpomíná, stále je v jeho hlase cítit závan strachu. Je to už čtrnáct let, přesto si uvědomuje, že mohl přijít o mnohem víc, než o majetek. Jeho syn Filip tehdy přežil především díky strýci, bratru jeho otce, jenž bydlel v domě hned vedle Světlíkových chalupy.

„Když se začala kolem valit voda, bratr pro syna došel a vzal ho k sobě do domu, který má dvě patra. Už se ke dveřím brodili, ale bylo to obrovské štěstí. Chvíli na to se našim domkem valila voda," vzpomíná Milič Světlík.

On sám hrůznou noc neprožil, přijel až druhý den ráno, kdy pomalu začala opadat voda a následky byly odhaleny v plné šíři…

Z malého potůčku dravá řeka

Vzpomínky, při nichž se kradou slzy do očí, mají i manželé Ehlovi z Chábor. Jejich dům stojí přímo na břehu řeky, která ač působí idylickým dojmem, napáchala škody, jež ani čas úplně nesmazal.

Stejně tak zůstává vše živé i v Kounově. Obec, jíž se začalo přezdívat české Troubky, dopadla nejhůře. Ani tady lidé na povodně 1998 nemohou zapomenout. „Na takovou událost nemůžete zapomenout. To nejde," shodují se dva muži, kteří hrají v životě obce velkou roli.

Jedním z nich je Zdeněk Šritr, bývalý starosta a muž, který o povodních vše řídil. Tím druhým je současný starosta Jaroslav Bašek. Tomu voda také vzala část domu a tak stále bojuje za zavedení výstražného systému.

Zavzpomínejte s námi na událost, která lidem změnila život, mnohem víc.

ČTĚTE TAKÉ:
Ani po 14 letech nemohou lidi před vodou varovat. Chybí peníze
I sebemenší bouřka vyvolává v lidech strach