Nedávné povodně znovu rozvířily otázku výstavby vodní nádrže v Mělčanech. Proces příprav trvá již 13 let, protože se zde střetávají protichůdná stanoviska ekologů a zastánců výstavby. Začátek úvah o přehradě napsala stoletá voda v roce 1998, ale doposud nejsou hmatatelné výsledky.

Tento stav roztrpčuje starosty dotčených obcí i lidi žijící podél řeky. „Kdyby nádrž Mělčany stála, žádná velká voda by u nás nebyla, protože průtok by byl asi poloviční. Zaplaveny byly sice jen zahrady a sklepy, ale pokud by pršelo o půl dne déle, byl by problém mnohem větší,“ uvedl po nedávné povodni Milan Žďárek, starosta Českého Meziříčí. Myšlenka má podporu i jinde. „Dům naší rodiny na Cháborách by přehrada neochránila, ale byl by nejspíše určen k demolici. Přesto její výstavbu podporuji,“ řekla Iveta Kalousová.

Nabízejí se dvě řešení, vodní nádrž a suchý poldr. „Z matematického modelu a posouzení efektu různých protipovodňových opatření, vyšlo jako nejúčinnější vytvoření retence, tedy vybudování nádrže,“ řekl mluvčí Povodí Labe (PLa) Václav Jirásek.

I jednání s představiteli obcí vyzněla pro vodní nádrž, jelikož má schopnost vyrovnávat rozkolísané průtoky, které se pohybují mezi pouhými 20 litry za vteřinu až po 70 metrů krychlových při stoleté vodě.

Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) nakonec hodnotilo tři varianty: nádrž, poldr a nulový zásah. Závěr z roku 2006 doporučil poldr, avšak zcela nevyloučil ani nádrž pro širší vodohospodářské účinky.

Pro pokračování příprav se muselo splnit několik desítek podmínek. V roce 2008 žádalo PLa Krajský úřad o výjimky z ochrany ohrožených druhů a Chráněnou krajinnou oblast z ochrany zvláště ohrožených druhů. Od obou subjektů přišlo zamítavé stanovisko, které následně potvrdilo ministerstvo životního prostředí. Dokumentace byla proto změněna na poldr.

Mezi tím byla lokalita vyhlášena územím Natura 2000. „S vyhlášením lokality Dědina u Dobrušky souhlasilo i PLa s podmínkou, že ministerstvo životního prostředí bude souhlasit s výstavbou poldru,“ řekl ekolog Martin Hanousek.

„Lokality, u nichž byl nějaký rozpor, se za území Natura vyhlásit nepodařilo,“ dodal Hanousek.

To však mluvčí PLa odmítá. „Evropská směrnice vztahující se k této problematice ukládá přihlížet k potřebám hospodářským, lokálním a jiným. To podle mne nebylo bráno v potaz, jinak by k vyhlášení Natury nedošlo,“ míní Jirásek.

Otázkou je, proč byla Natura vyhlášena až deset let po povodních, během kterých se přehradní nádrž plánovala. Ekologové to vysvětlují tím, že proces vyhlášení území Natura se uskutečnil zcela nesouvisle s otázkou výstavby nádrže. Důvodem jejího vyhlášení byly výzkumy, jež zde provedli biologové z Jihočeské univerzity. Ti místo označili za unikátní v rámci celé republiky pro výskyt populací vranky a mihule.

Každopádně se tím proces dostal do stavu, podobného úplnému začátku a snaha se zaměřila na vznik poldru. V letošním roce PLa požádalo Krajský úřad o zjišťovací řízení, zda musí být provedena nová EIA v souvislosti se vznikem Natury. V tomto měsíci odpověděl Krajský úřad, že býti nemusí , ale postačí vypořádání předchozích připomínek.

„Posuzování vlivů na životní prostředí mělo proběhnout celé od začátku vzhledem k existenci lokality Natura,“ míní Hanousek. Mezitím bylo zažádáno o udělení výjimek pro realizaci poldru. V případě kladného vyřízení může projekt pokračovat a nastalo by majetkové vypořádání.

Podle některých není zcela pohřbena ani alternativa nádrže. „Při nedávné návštěvě ministra zemědělství se diskutovala možnost zrušení Natury, což by muselo provést na evropské úrovni,“ poznamenal Jirásek. Ochranáři to ale považují za takřka vyloučené. „To by bylo hodně složité a neumím si to představit, oponuje Hanousek. Nicméně se obává toho, že se PLa pokusí prostřednictvím poldru přiblížit mokré variantě, jelikož plány byly změněny z nezahraditelného na zahraditelný poldr.

Myšlenka výstavby přehrady je však mnohem starší. Již v roce 1928 navrhovali naši předkové v této lokalitě nádrž k retenci. Ta se v padesátých letech dostala do vodohospodářského plánu k zajištění zavlažování polí.

V roce 1998 se uskutečnil česko-dánský projekt, v jehož rámci nechalo PLa posoudit z hlediska ochrany variantu retence, prohloubení koryta a ohrazování. Za nejvhodnější byla označena retence a Povodí k ní následně připravilo dokumentaci. Přesto si Krajský úřad vyžádal kompletní studii EIA, jež hodnotila tři možnosti: nádrž, poldr a nulový zásah. Studie tehdy doporučila suchý poldr, ale nevyloučila ani stavbu nádrže.

Technické parametry vodní nádrže a suchého poldru

Srovnávaný parametr: Vodní nádrž Mělčany Suchý poldr
Maximální výška hráze 15,1 m 13,7 m
Délka hráze 550 m 522 m
Celkový objem 4 145 000 m krychlových 3 159 000 m krychlových
Retenční objem 2 915 – 3 860 000 m krychlových 3 159 000 m krychlových
Odtok při stoleté vodě 19,7 – 28,0 m krychlových/ 1 s 21,5 m krychlových/ 1 s
Zatopená plocha při stoleté vodě 63,9 ha 55 ha