Mezi nejstarší rody, které do Rovného postupně přicházely asi od roku 1660 a bez přerušení tady po 350 roků žijí dodnes, patří ty nesoucí příjmení Kovář, Práza, Prouza, Ulrych a Šlitr. Samozřejmě zde bylo více rodů. Například Hofmanovi, Bílkovi, Poláčkovi, Netíkovi, Novotní a další, ale ty z Rovného postupně odcházely v období roků 1880 až 1950.

Zemědělskou usedlost č. p. 1 koupil roku Jiří Dusbaba z Hlinného, který umřel roku 1712 a roku 1714 jeho manželka Anna Dusbabová rozená Netiková tehdy už vdova se provdala za Jiřího Kováře z Hlinného a od této doby se až dodnes v č. p. 1 střídají generace potomků Jiřího Kováře.

Na usedlosti č. p. 2 se stal hospodářem už roku 1683 Václav Ulrich, syn Jana Ulricha. Od té doby se tu až do dnes střídají generace jeho potomků.

Usedlost č. p. 4 obýval několik let Jiří Holub, po něm Polnar, Netik a Vít Školník, od kterého ji roku 1740 koupil Jan Hrušovský, po němž tu jdou generace jeho potomků až do současnosti i přes to, že jsou jiného příjmení.

Po roce 1670 do Rovného přichází z Pruska Práza Melichar ten se ujal polorozpadlé Vomáčkovy zemědělské usedlosti pod písčníkem. Ta později dostala č. p. 18. Dvě generace jeho potomků zůstaly, jelikož Prázovi neradi opouštěli rodnou ves. Postupně osídlovali další chalupy. Tím se rod s příjmením Práza stal nejrozvětvenějším rodem v Rovném. Když už další generace Prázů neměly ve vsi možnost kde bydlet, tak odcházely do sousedních obcí. Proto se roku 1777 Václav Práza z č. p. 24 oženil na Lomy, kde opět došlo k dalšímu velkému větvení rodu. Z Lomů se jeho potomci během dvou století rozptýlili do Brna, Skuhrova nad Belou, Bystrého u Dobrušky, Vlasatice u Břeclavi, ale i zpět do Rovného, odtud do Dobrého a okolních obcí, dále do Františkových Lázní, Chebu, Aše a okolí Karlových Varů.

Další vnuci a pravnuci Melichara Prázy začali po roce 1780 na Rovenských Šedivinách zakládat tři zemědělské usedlosti. Další dvě starší chalupy po roce 1878 koupili a šestý rodinný dům roku 1933 postavil Antonín Práza. Další potomci Prázů z Rovenských Šedivin č. p. 11 se dostali až do města Cvikov u České Lípy. Po roce 1848 z Rovného č. p. 24 odešel František Práza do Dvora Králové nad Labem a jeho bratr do Náchoda.

Jiný Václav Práza narozený 1749 v Rovném č. p. 18 koupil chalupu č. p. 15, kde založil rodinu o šesti synech roku 1805 ji prodal a z Rovného s rodinou odešel do obce Horní Roveň u Pardubic.Proto jeho potomci v současné době žijí v okolí Pardubic a Chrudimi.Další nejstarší a nejrozšířenější rovenský rod má příjmení Prouza. Zakladatel rodu Prouzů Marek roku 1683 koupil zemědělskou usedlost č. p. 22 od Jana Hrůzy z č. p. 28. Ten ji zase koupil od původního majitele Jiřího Honsy. Marek Prouza, rovenský rychtář měl syna Václava, který roku 1732 koupil zemědělskou usedlost č. p. 19, kterou si generace jeho potomků předávala až do roku 1990.

Ostatní potomci Václava Prouzy nejprve ve vsi kupovali domy pro své rodiny potom jeden z nich odešel na Rovenské Šediviny do Bažin, kde na konci pozemků rodné usedlosti č. p. 19 založil usedlost č. p. 6. Další Prouzové z Rovného odešli do obcí v okolí Dobrušky, Rychnova nad Kněžnou, Pardubic, Náchoda, Broumova a dalších míst po Česku.

Roku 1728 byl na zemědělské usedlosti č. p. 20 hospodářem Jan Hofman, který měl dceru Rozinu. Ta se roku 1730 provdala za Jana Šlitra z Hlinného. Od tohoto data začal odvíjet život generací rodu Šlitrů, jehož poslední člen zde v současnosti žije.

Pokud v blízké budoucnosti nedojde k nějaké neočekávané změně, dojde k tomu, že tradičně nejstarší přes tři sta let existující rody s příjmeními Kovář, Práza, Prouza a Šlitr v Rovném zcela vymřou a vymizí. Pravděpodobně budou nahrazeny rody s jinými příjmeními.

Milan Práza