Před listopadem 1989 byla situace zcela odlišná. Především popmusic a rocková hudba podléhaly tvrdé cenzuře. Tři domácí gramofonová vydavatelství předlistopadové doby (Supraphon, Panton a slovenský Opus) vydávala pouze zlomek západní hudební produkce, který musel projít nekompromisním sítem komunistických cenzorů. Vycházely tak pouze hudební alba s ideologicky nezávadným obsahem.

Socialistický režim zacházel s populární hudbou jako s ideologickým nástrojem, protože má jako druh hudby masovější dopad a je zaměřena na mladé. Na jedné straně protežoval některé žánry a osobnosti – zejména střední proud. Zvýšenou kontrolu obsahu a osob prováděl u jiných žánrů, ať už z důvodu existence takzvaných problémových osobností nebo žánrově významné role textu (především ve folku, rocku a jazzu).

Na konci osmdesátých let se tak zejména ve větších městech množily černé burzy. Na nich se lidé scházeli na odlehlých místech – především v parcích. Sehnat se na nich daly zahraniční vinylové desky či nahrané magnetofonové kazety s alby světových interpretů.

Převzaté hityHelena Vondráčková – Cas je proti nám (originál: Barbra Streisandová)
Karel Gott – Být stále mlád 
(Alphaville)
Petra Černocká – Náklaďák 
(Olivia Newton-Johnová)
Hana Zagorová – Asi, asi (ABBA)
Marie Rottrová – Lásko voníš
 deštěm (Black Sabbath)
Karel Gott – Babylon (Boney M)
Jiří Schelinger – Šípková 
Růženka (Deep Purple)
Karel Gott – Jen se hádej 
(Bonnie Tylerová)
Petra Janů – Už nejsem volná 
(Celine Dion)
Karel Gott – James Bond 
(Tom Jones)
Karel Kahovec – Modřínů háj
 (Johnny Horton)
Karel Gott – Je jaká je (Drupi)
Karel Zich – Alenka v říši divů
 (Smokie)

Západní hudba byla v očích komunistické strany zpravidla neslučitelná se životem v socialismu. Hlad po americké a britské muzice neustále sílil už od šedesátých let. Během normalizace se ještě zvýšil, ale i s ním si dokázali vynalézaví fanoušci bigbítu poradit.

Kšeftování na černých burzách kvetlo. Účastníci burz částečně nakupovali a prodávali. O ceně hudebního nosiče se mezi lidmi smlouvalo. Desky byly vyrovnány většinou na zemi tak, aby se daly rychle sebrat, kdyby došlo k policejnímu zátahu.

Žádaným artiklem na burzách byly také časopisy ze Západu. Proslulost si v České republice vydobylo zejména západoněmecké BRAVO. Časopis pro teenagery obsahoval skládané velkoformátové plakáty západních zpěváků a kapel, které zdobily stěny českých dětských pokojů.

Absenci světových hitů se „závadným" obsahem nahrazovaly českým posluchačům takzvané coververze v podání domácích hvězd pop music. Zahraniční šlágry s nezávadnými českými texty měli ve svém repertoáru téměř všichni známí domácí interpreti včetně Zlatých slavíků.