I na Rychnovsku bychom našli mnoho odpůrců režimu a také takzvané „máničky", jak komunisté přezdívali lidem s dlouhými vlasy.

Mladí době nesvobody vzdorovali. Policie proti nim nejednou zasahovala i v okrese. „Sedmnáctého listopadu pořádal můj manžel a jeho přátelé utajovanou hudební akci v Semechnicích," popisuje Petra Jablonská z Doudleb.

„Zkraje večera přijelo deset policejních aut. Akce byla okamžitě zrušena. Tento krok považuji za policejní zvůli," poznamenává.
O událostech, které se odehrály na Národní třídě, se prý ona i další její známí začali dozvídat až druhý den. „To jsme uslyšeli, co ti zločinci na Národní třídě napáchali," vzpomíná Petra Jablonská.

Ačkoli jsou listopadové dny v paměti mnohých lidí zapsány jako období euforie, ne vždy bylo do smíchu. Často do smíchu naopak nebylo. „Cítil jsem rozčarování nad tím, co se stalo studentům na Národní třídě v Praze," prozrazuje Jan Tydlitát, organizátor mnoha rychnovských kulturních akcí.

Podle Jana Tydlitáta bylo období po 17. listopadu také dobou velkých očekávání.

„Nevěděli jsme, co bude dál a jak se situace vyvine. Věděli jsme ale, že se musí něco změnit," popisuje.
Podle svých slov v tu dobu pociťoval velkou naději a euforii. To se však postupem času změnilo. „Už v prosinci, kdy jsem viděl, kteří lidé si připnuli trikoloru, jsem zjistil, že věci asi nepůjdou jen dobrým směrem," vzpomíná.