Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Poldr nebude stát ani 20 let po povodni

Dobruška/Mělčany – Za dva roky to budou dvě dekády, kdy se Rychnovskem prohnala ničivá povodeň, která brala životy i majetky.

3.3.2016
SDÍLEJ:

Povodně 1998 na RychnovskuFoto: Zdroj redakce

Fakta o poldru

v Mělčanech
Vznik suchého poldru na řece Dědině v Mělčanech se řeší už patnáct let.

Stavba suché retenční nádrže je připravována již od roku 2001.

Podle Povodí Labe se stavba řadí mezi nejdůležitější plánovaná protipovodňová opatření.

Ve hře byly tři možnosti – suchý poldr a dvě varianty vodních nádrží.

Po složitém a dlouhotrvajícím procesu posuzování vlivů stavby na životní prostředí (EIA) dospěly orgány ochrany přírody k závěru, že vhodnější variantou je výstavba suché retenční nádrže (poldru).

Poldr by měl sloužit k zachycení povodňových průtoků a tím zvýšení úrovně protipovodňové ochrany Dobrušky a dalších budov podél toku Dědiny až po soutok s Orlicí.

Bude schopen zachytit zhruba 3,2 milionů m3 vody.

Zatopená plocha bude mít při maximální hladině plochu 55 hektarů.

Hráz poldru překonávající údolí o šířce přibližně 500 metrů bude v nejvyšším místě vysoká přibližně 13 metrů.

Postavena bude tři kilometry nad Dobruškou v katastrálním území Mělčany.

Jak předejít podobným tragickým událostem?

Podle některých lidí pomůže suchý poldr u Mělčan. Jenže na ten se čeká již patnáct let a jeho stavba je zatím v nedohlednu.
V prosinci loňského roku krajský úřad zrušil územní rozhodnutí vydané Dobruškou v červenci.
„Bylo to z důvodu nesouladu s územním plánem Dobrušky. Věc byla vrácena stavebnímu úřadu k novému projednání," uvedla tisková mluvčí Povodí Labe Jana Burianová.

Situaci popsal i starosta Dobrušky Petr Tojnar. Podle něj rozhodně nelze tvrdit, že by byla chyba na straně města či v jeho územním plánu.
Žádost o územní rozhodnutí podalo Povodí Labe na městský úřad do Dobrušky 1. září 2014.
„Do tohoto okamžiku byla příprava stavby plně v jeho kompetenci. Samotné správní řízení bylo dvakrát na několik měsíců přerušeno a žadatel musel doplňovat svou žádost. Krajským úřadem bylo vytýkáno nedostatečné zdůvodnění souladu s územním plánem, a to jak ze strany Povodí Labe, tak i ze strany stavebního úřadu," popsal Petr Tojnar.

Ten stále opakuje, že je město „příznivcem a podporovatelem jakéhokoliv reálně fungujícího protipovodňového opatření."
Jedná se o další komplikaci, která opět znamená zdržení. Některým místním proto už dochází trpělivost. Při každém větším dešti vzhlíží k obloze v obavách. „Drtivá většina lidí stavbu suchého poldru chce. Nejsou to jen obyvatelé Dobrušky a Mělčan, ale i okolí," potvrdil Deníku starosta.
Kromě problému s územním rozhodnutím mohou stavbu potkat i další komplikace. Někteří lidé totiž nesouhlasí s výkupní cenou za pozemky, která se jim zdá nízká, a výhrady ke stavbě mají také ochránci přírody.

Podle nich nejsou Mělčany pro poldr vhodným místem. „Je to lokalita přírodně velmi cenná a zachovalá. Protipovodňová ochrana měla vzniknout někde jinde. Teď už to nezměníme, snažíme se proto s Povodím Labe jednat o technických úpravách," prozradil krajinný ekolog Českého svazu ochránců přírody Jaroměř Martin Hanousek, který doufá, že se s povodím dohodnou.

„Chceme například zajistit migrační prostupnost vodního toku, aby se ryby bezpečně dostaly přes hráz," upozornil.
V lokalitě, kde má suchý poldr vzniknout, jsou totiž zachovány biotopy, které jsou velmi cenné kvůli výskytu rybky vranky a nejprimitivnějšího zástupce dnes žijících obratlovcům mihule.
Termín, ve kterém by se mohlo začít stavět, mluvčí povodí neprozradila.

Může se historie opakovat? Bez poldru prý ano

Povodně 1998

Povodeň, která postihla podhůří Orlických hor v červenci 1998, se nesmazatelně vryla do paměti místních obyvatel. Pršet začalo 22.7. – vzestup hladin začal již druhý den časně ráno. Poměrně malou plochu – 600 kilometrů čtverečních – zasáhly krátké, zato však extrémně intenzivní přívalové srážky. Jednalo se především o území Orlických hor a Dobrušska a o řeky Dědina a Bělá.

Katastrofa, dosud v této oblasti nezaznamenaná, si vyžádala šest lidských životů. Bylo zatopeno celkem 26 tisíc hektarů pozemků a škody způsobené povodní dosáhly v postižených oblastech Rychnovska a Královéhradecka bezmála dvě miliardy korun.

Na území Rychnovska bylo úplně zničeno 23 domů a dalších více než 1300 domů a bytů bylo vážně poškozeno. Byly zatopeny studny a vodní zdroje. Zničeno nebo poškozeno bylo 71 kilometrů místních komunikací a 145 kilometrů silnic prvních až třetích tříd, 17 silničních mostů, 87 mostků a lávek, byl stržen železniční svršek trati Opočno – Dobruška v délce 300 metrů a poškozeny dva železniční mosty. Rozsáhlé škody byly také na průmyslových a zemědělských objektech, inženýrských sítích a vodohospodářských zařízeních. Odhadem se povodeň přímo či nepřímo dotkla téměř 30 tisíc lidí. Na dva tisíce obyvatel muselo být evakuováno a 90 obyvatel muselo být náhradně ubytováno. Uhynulo kolem půl třetího tisíce domácích zvířat a 55 tisíc kusů drůbeže.

Řeka Dědina

Průběh povodňové vlny v roce 1998 na řece Bělá byl komplikovaný.
V horním úseku toku od Sedloňova po Dobrušku, který je dlouhý přibližně 25 kilometrů, trvala cesta vlny jen dvě hodiny. V dolním úseku Bělé – od Dobrušky po Třebechovice pod Orebem – došlo ke zpomalení.

V horním úseku došlo k výrazné erozi a destrukci. Kromě kamene bylo unášeno také velké množství dřeva, které se kupilo do bariér u mostků a lávek, jejichž následnou destrukcí vznikaly průlomové vlny s dalšími silnými devastačními účinky. Příkladem může být silniční most v Cháborách u Dobrušky, kde došlo ke stržení mostu.

Ochrana před velkou vodou

V roce 2007 byla dokončena výstavba suchého poldru na Ještětickém potoce, který je přítokem Zlatého potoka v povodí řeky Dědiny. Poldr se nachází nad obcí Hroška.

Stavba vyšla na 8,2 milionu korun. Poldr je 4,83 metrů nad terénem a měří 169 metrů. Je schopen během povodně zadržet 680 tisíc metrů krychlových vody.

V roce 2000 byly zveřejněny výsledky posuzování několika variant ochrany před povodní. Z posuzovaných variant tehdy vyplynula jako nejefektivnější stavba nádrže nad obcí Mělčany u Dobrušky. Ve hře bylo několik možností – postavit suchý poldr či dva typy vodních nádrží.

Zpověď z Kounova: „Ještě dnes, když přichází bouřka a venku prší, nemám dobrý pocit"

Rychnovsko – Noční můru prožilyv červenci 1998 stovky lidí v okrese. Někteří z nich jen o vlásek unikli smrti. Povodeň si vyžádala šest životů a zapsala se tak do historie opravdu tragicky. Postiženým lidem se jen máloco podařilo zachránit z jejich majetků a více než dvě desítky rodin přišly o střechu nad hlavou.
Voda řádila v blízkém okolí Dobrušky, ale také v horách, odkud se povodňová vlna přihnala. V Deštném totiž napadla od odpoledne 22.7. do rána 23.7. rekordní hodnota srážek. Bylo to nejvíce od začátku měření v Deštném v roce 1901. Jednalo se o největší srážkový úhrn (203,6 mm) v okrese.
A povodeň se nevyhnula ani Kounovu, se kterým výstavba mělčanského poldru přímo nesouvisí. Připomeňme si vyprávění bývalého starosty Kounova Zdeňka Šritra.
„Ještě dnes, když přichází bouřka a venku prší, nemám dobrý pocit. A manželka to prožívá mnohem víc," řekl pro Deník muž, který stál tenkrát ve vedení obce. „Tehdy, kromě škod na soukromém majetku, byl poničen i majetek obce. Náklady se vyhouply k 32 milionům. Jen opravit stržené mosty, kterých bylo dvanáct, bylo neuvěřitelně náročné," vzpomíná Zdeněk Šritr. Tehdy byl v úřadu starosty teprve krátce a hned musel řešit živelnou pohromu.
„Velmi náročné pro mě bylo i pouhé odhadnutí napáchaných škod, což jsem musel udělat do deseti dnů po povodni. Neměl jsem žádné zkušenosti a věděl jsem, že od toho se bude odvíjet cena nové výstavby a mnoho dalšího. Nějak jsme se s tím popasovali a celkem zdárně, ale musím říct, že tohle bylo vážně složité," upřesňuje. ⋌(zem)

Autor: Barbora Zemanová, Stanislava Preclíková

3.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Neštěstí na Pražské. Pod koly kamionu zemřela žena
14

Neštěstí na Pražské. Pod koly kamionu zemřela žena

Obrovskou historii má hornictví na Žacléřsku, uhlí se tam dolovalo 422 let.  Jeho dějiny popsal Jiří Mauer.
23

Z hornické bašty je skanzen

Továrna na sníh už chrlí zásoby na Černé hoře

Královéhradecko, Janské Lázně - SkiResort se připravuje na zimní sezonu, kterou chce zahájit v polovině listopadu.

Anketa Deníku: Proč jdu letos volit?

Královéhradecký kraj - Zeptali jsme se: Jdete letos volit a proč?

Vítězný tým Ruce v bok byl suverénní, neztratil ani bod

Rychnov nad Kněžnou - Rychnovští Sokolové uspořádali nohejbalový turnaj trojic.

Řidiči si oddychnou. Do Úprkovy ulice se vrátí auta již příští úterý

Hradec Králové - O měsíc dříve, než bylo původně v plánu, se vrátí automobilová i autobusová doprava na opravenou Úprkovu ulici v Malšovicích.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení