Koblihy, koláče, klobáska, uzené i něco tekutého na zahřátí opět zavoní v sobotu 4. února na Kostelecku. Obcemi Kozodry, Koryta a také Kosteleckou Lhotou projde letošní první masopustní průvod na Rychnovsku. Jak při tom loňském připomněla starostka Sboru dobrovolných hasičů Kostelecká Lhota Jaroslava Kytlíková, tato lidová veselice tady začala zapouštět kořeny teprve v roce 2014 a ujala se.

"Inspirovali jsme se v Rokytnici a naši muzikanti jezdili na masopustní průvod do Lična, které má také dlouhou masopustní tradici. Říkali jsme si, že bychom mohli v našich obcích v zimním období také něco takového uskutečnit, aby se lidé pobavili. Některé ročníky byly na účast silnější, jiné slabší, ale důležité bylo, že jsme se sešli," zdůraznila.

Zdroj: Deník/Jana Kotalová

Už příští sobotu 11. února přivítají masopust také v Orlickém Záhoří, Přepychách, Lípě nad Orlicí, těšit se můžete i na ten semechnický a o týden později se přidají další. Sobotní masopust 18. února v Liberku, Hlásce a Rampuši završí zvyk porážení kobyly a v tentýž termín se plánuje také masopust v Doudlebách nad Orlicí.

V sobotu 18. února bude z čeho vybírat, na programu ho mají rovněž Albrechtice nad Orlicí, Voděrady, Lično a Libel. V Ličně má přitom tato akce asi nejdelší tradici na celém Rychnovsku.

"Koná se v Ličně, Ostašovicích a Radostovicích. V Ličně, co říkají pamětníci, se tradice přerušila jen v době války a jednou v době covidu. Z těch původních masky medvěda, laufra, nevěsty a ženicha zůstávají stejné a doplňují se novými, staré masky postupně odcházejí," vysvětluje velitel Sboru dobrovolných hasičů v Ličně Karel Joukl.

Hasiči se tu v organizaci akce střídají se sokoly. "Loni, kdy jsme masopust pořádali my jako hasiči, se ho zúčastnilo asi 40 masek, letos ho mají na starosti sokolové a myslím, že to bude obdobné," dodává Joukl.

Z postmasopustního průvodu Doudlebami nad Orlicí.
Za vyhrávání harmoniky putovaly Doudlebami smrtky, kominík, kůň i medvěd

Do daleké minulosti spadají i počátky voděradského masopustu, který v novodobé historii obchází hned několik vesnic. "Co já si pamatuji, tak tu byly masopusty odjakživa," říká jednatel voděradských hasičů Martin Brandejs s tím, že tuto tradici narušila za minulého režimu až éra normalizace a podařilo se ji obnovit na přelomu nového tisíciletí. "Od té doby se koná pravidelně, průvod se nešel pouze, když byl covid," dodává.

V Libli vyrazí masopustní průvod 18. února v 9 hodin od místní hospody. "Tradice masopustu se tu obnovila po revoluci. Vzhledem k tomu, že nás je asi jen 170 obyvatel, účastní se tak kolem 25 masek. Medvěda máme nového, původní masky máme našité a uskladněné pro případné zapůjčení ve škole. Lidi ale vždycky něčím překvapí, třeba mají i nějakou masku z půjčovny. Teď zrovna řešíme kostým nevěsty, který bychom potřebovali obměnit," prozrazuje starostka obce Petra Králíčková.

"Máme u nás už dané, k jakým domům se chodí, venku je připravené pohoštění. Chodí s námi harmonikář a laufr, který vede průvod, má vždycky proslov a tančí se. Nevěsta tančí s pánem domu, přičemž nevěstu představuje chlap, ženich zase tančí s paní domu," přibližuje průběh masopustního veselí v Libli starostka.

A kdo chce, může 18. února vyrazit i do hor na třináctý Rokytnický masopust. Průvod tady vyjde v pravé poledne z náměstí směrem k Sýpce.

Ze sobotního masopustního průvodu Hláskou.
Vodník, havajská tanečnice i Fantomas. Liberk, Hláska a Rampuše ožily masopustem

Tato lidová veselice má svůj původ v hodně dávné minulosti. Ve starém Římě se slavily „bakhanalie“, byly to oslavy vína, zpěvu, tance a žen. Backchus byl patronem vinné révy. Podobné slavnosti se konaly i tam, kde bylo zemědělství hlavním zdrojem obživy. Příchod nového zemědělského roku, probuzení přírody, vítězství světla nad tmou a života nad smrtí symbolicky vyjadřovaly masopustní obchůzky.

V Čechách první zmínky o nich pocházejí z doby vlády Jagellonců. Období masopustu začíná po svátku Tří králů a trvá do půlnoci před Popeleční středou, která je prvním dnem půstu (čtyřicet pracovních dnů před Velikonocemi). Období vrcholilo obchůzkami o masopustním úterý. Průvod obešel obec ve tvaru kruhu jako symbolu slunce, světla, života a ochrany. Když dorazil k jednotlivým stavením, kde se pronášely veselé průpovídky, obcházel stavení dokola. Někde se zase tančilo dokolečka před domem. Obvyklou pochoutkou, která se napekla k pohoštění masopustní chasy, byly koblihy. Hlavní postavou pak byl Masopust, který žádal rychtáře (později starostu) o povolení masopustního veselí.

Mezi tradiční maškary patřila smrtka, slaměný pohřebenáč se špičatým kloboukem, žid a zvířecí masky jako medvěd nebo kobyla. Že šlo o svátky života a plodnosti, v průvodu mezi maskami bylo možné vidět náznaky obcování. Na závěr se symbolicky pohřbívala basa.

Přehled masopustů
na Rychnovsku

4. února
Kostelecká Lhota, Kozodry, Koryta
11. února
Orlické Záhoří
Přepychy
Lípa nad Orlicí
Semechnice
18. února
Albrechtice nad Orlicí
Doudleby nad Orlicí
Liberk
Lično
Rokytnice v O. h.
Voděrady