"Přestože jde o vytrvalé byliny, působí velice křehce a najít je není vůbec jednoduché. Většina cévnatých rostlin, pokud nevykvetou, vytvoří třeba listovou růžici. To ale neplatí pro tento druh. Sklenobýly buď vykvetou a pak je najdeme nad povrchem, často v bukovém opadu, nebo zůstanou skrytě pod zemí. Aby to nebylo málo, doba, po kterou se dá kvetoucí rostliny najít, je velice krátká. Působí tak trošku jako zjevení – prostě se někdy někde objeví a po pár dnech zase zmizí. A i když už je jednou někde najdete, není jisté, jestli se vám to povede znovu – předem nevíte kdy to bude – jestli znovu vykvetou za rok, za dva, za deset let nebo za půl století a jestli to bude přibližně ve stejný čas nebo o dva tři týdny dříve či později," vysvětluje botanička Chráněné krajinné oblasti Orlických hor Zuzana Mruzíková.
"I proto je nalezení na nové lokalitě mezi některými orchidejáři považováno za vrchol, kterého lze dosáhnout. Můžete nachodit terénem stovky kilometrů a stejně se to nemusí povést," dodává.
Mikropopulaci sklenobýlů objevila v katastru Trčkova. Podle Správy CHKO Orlické hory se tak uvedené botaničce podařilo v severní části Orlických hor prvně ověřit některý z dlouhodobě nezvěstných druhů cévnatých rostlin. Zároveň jde už o třetí kriticky ohrožený druh nalezený v této části hor v nedávné době.