Na lednové výplatní pásce totiž najdou vyšší sumu jen zdravotníci ze zařízení, které spravuje přímo ministerstvo. To jim letos přidalo na mzdy 940 milionů korun.
„Mrzí nás, že přestože naše nemocnice, které dnes mají méně než poloviční nárůst úhrad oproti těm krajským, navýšení platů o 6,25 procenta zvládají. Je to svým způsobem facka tomu, že jsme se krajská zařízení snažili úhradovou vyhláškou podpořit,“ posteskl si včera šéf resortu Leoš Heger (TOP 09).
Pokud podle ministra Hegera bude v pololetí příznivý vývoj, mohli by lékaři, sestřičky i další zdravotníci dostat navíc ještě téměř čtyři procenta.
Peníze na mzdy přitom úřad plánuje získat ze zdravotního pojištění či na úsporách při elektronických nákupech léků.
Minulý rok ministerstvo zrušilo na tisíc akutních lůžek. Zařízením v jeho správě se navíc podařilo navzdory ekonomické krizi udržet finanční stabilitu.
Peníze nemáme, říkají kraje
Postoj Leoše Hegera se ovšem nezdá jihomoravskému hejtmanovi Michalu Haškovi (ČSSD).
„Pan ministr již za rok a půl v politice zjevně získal hroší kůži. Dobře ví, že svojí vlastní úhradovou vyhláškou poslal do krajských nemocnic málo peněz, mlčel při zvyšování DPH zatěžujícím hospodaření nemocnic, a kritizovat teď kraje, je od něj slovy klasika nečestné a nesportovní. Hejtmani jasně sdělili lékařům už vloni, že kraje nemají vlastní zdroje na krytí ministrova slibu,“ podotýká Michal Hašek.
Praha Podle Miloše Volemana, místopředsedy Lékařského odborového klubu, zatím mají lékaři v krajských nemocnicích smůlu.
V lednu měly být navýšeny lékařské platy. Jaká je situace?
Ministerstvo zadalo přímo řízeným nemocnicím, aby přidaly 6,25 procenta tarifních platů. Tady sice navýšení proběhne, ale formou, která je těžko akceptovatelná. Některé nemocnice chtějí peníze vyplácet kvartálně nebo formou motivačních odměn, což znamená, že rozdělení bude záviset na primáři či přednostovi.
A co ostatní nemocnice?
U těch, které zřizují kraje, máme zprávy, že až na jednu nebo dvě výjimky žádné přidávání nebude. Konečné výsledky ale budeme znát až po půlce února, kdy skutečně všem dorazí výplatní pásky.
Uvažujete o dalších protestech?
O postupu rozhodneme na konci února. K protestům to pravděpodobně povede, ale nebudou teď hned. Cílové datum naplnění našich požadavků je totiž 1. ledna 2013. Chtěli bychom, podobně jako na Slovensku, aby se podařilo vše, co bylo dohodnuto, dát do formy zákona. Velké akce typu Děkujeme, odcházíme letos sice vyloučit nemůžeme, ale jsou nepravděpodobné. Navíc se chceme soustředit na to, jak v praxi dopadne nový zákon o zdravotních službách, který bude mít obrovský dopad na zdravotnická zařízení i na pacienty.
O jaké dopady by mělo jít?
Povinné přeregistrace by mohly zlikvidovat ambulantní specialisty. Větším nebezpečím jsou ale vyhlášky o personálním vybavení a dostupnosti péče. Nařízení zavádí neadekvátní čekací doby například na operaci rakovinného nádoru půl roku. To kdyby se stalo dnes a dostalo se to k policii, skončilo by to pravděpodobně odsouzením odpovědné osoby. Opatření by neposkytnutí péče legalizovalo.
Takže hrozí omezení péče?
Pojišťovny vypověděly smlouvy všem nemocnicím, a když přidáme opatření o dostupnosti, stačí pojišťovnám nasmlouvat 20 procent péče, která je teď. Představte si, že bude dojezdová doba na některou péči tři hodiny autem. Z Prahy do Olomouce je to dvě a tři čtvrtě hodiny.
(mk)
