„Začínali jsme v areálu bývalých kasáren po sovětských vojácích. V roce 1992 už jsme začali vyrábět první výrobky z plastového odpadu. Toho byl v té době ještě na českém trhu nedostatek, proto jsme se museli poohlédnout v zahraničí a začali jsme jej dovážet z Německa. Linka v té době byla projektována na zpracování 3200 tun odpadu za rok,“ řekl generální ředitel společnosti Jan Mec.

„ Z Německa se nedováží odpad jako takový. Jde již hotovou surovinu pro výrobky, které se z recyklovaného plastu dělají, jako je třeba dlažba, okapové žlaby, nejrůznější dlaždice nebo plotové plaňky. Je to taková šedivá drť vzniklá doslova rozmixováním tříděného plastu. Tu šedivou barvu získává roztavením igelitových fólií a sáčků. Teplota v mixéru totiž způsobí, že se tyto měkké plasty částečně roztaví. Tuhle směs dovážíme ve dvou různých kvalitách,“ vysvětluje technolog Jaroslav Novák.

Celý proces začíná v okamžiku vhození odpadu do příslušného kontejneru. Odtud putuje do sběrného dvora nebo přímo do třídírny. Tady se ve speciálním bubnu odeberou nejhrubší nečistoty, následuje ruční třídění na pásu, kde se oddělí jednotlivé druhy plastů, jako jsou PET lahve, folie, kelímky od jogurtů nebo krabice od nápojů. Lahve se slisují podle barev a připraví se k dalšímu zpracování nebo transportu. „Ostatní plast se rozemele a vznikne právě taková drť, jakou dovážíme z Německa a ze které se tepelnou úpravou a lisováním vyrábí jednotlivé výrobky,“ popisuje Novák recyklační proces, na jehož konci je třeba nová zámecká dlažba. Poptávka po takových výrobcích podle generálního ředitele přesahuje výrobní kapacity podniku.

„Velký zájem je třeba ze zemí Beneluxu, tam dodáváme například umělé plaňky. Uvítali bychom proto větší přísun materiálu z domácích zdrojů. Problém je, že plastový odpad nejsou pouze PET lahve. Pro nás je daleko důležitější právě ten ostatní plastový odpad, jako jsou například sáčky, folie nebo kelímky od jogurtů. To lidé právě často nevědí,“ uzavírá generální ředitel společnosti Transform Lázně Bohdaneč Jan Mec.