V 10 hodin se v Galerii Antonína Hudečka sešli potomci divadelního rodu Zöllnerů (A. Valentová, Z. Hájková a J. Vodička) se zástupci Městyse Častolovice, aby zde společně s dalšími přítomnými zavzpomínali na tuto výjimečnou a laskavou ženu, která v Častolovicích spočinula na své poslední životní cestě, odloučena od herců a hereček, beden, košů a kufrů, od drah a silnic, od kulis a prken, znamenajících svět.

Jménem Častolovic návštěvníky i výjimečné hosty přivítala starostka Jarmila Novohradská. Příjemnou atmosféru navodily skladby pro smyčcové nástroje, přednesené žáky ZUŠ. Hudbu vystřídalo mluvené slovo, milé, srdečné a mnohdy i úsměvné vyprávění o životě kočovných herců a jejich principálky. Naši hosté byli obdarováni drobnými upomínkovými předměty a knihou Častolovice. Potomci význačného divadelního rodu nezůstali v tomto směru nikterak pozadu, neboť předali Častolovickým, kromě jiných materiálů, i několik cenných originálů divadelních almanachů Zöllnerovy společnosti, které převzal místostarosta Jiří Václavík. Tyto předměty by měly v budoucnu tvořit základ nově vznikající expozice Muzea Častolovicka.

V 11 hodin se většina zúčastněných přesunula na místní hřbitov, kde proběhl kratičký vzpomínkový program. Rodinní příslušníci i zástupce obce pan Podzimek položili na hrob Elišky Zöllnerové kytice, zaznělo několik písní v podání pěveckého sdružení Tercia Volta, úryvek z knihy literárního badatele Josefa Knapa - Zöllnerové (četl J. Václavík) a slavnostní projev ženy, která se zasloužila o to, že hrob E. Zöllnerové je stále pěkný a udržovaný - paní Ludmily Mamulové. Následovala neplánovaná, ale o to více zajímavá, prohlídka hřbitovní kaple Máří Magdalény a barokního kostela sv. Víta.

To se již ručičky hodin pomalu přesunuly k poledni a začínaly se ozývat chuťové buňky. Po lehkém a chutném obědě v restauraci Beseda, mohli naši hosté shlédnout filmovou lahůdku z roku 1965 - záznam oslav 120 let ochotnického divadla v Častolovicích. Součástí odpoledního programu byla prohlídka renesančního zámku a zvěřince. A jaká by to byla sláva, kdyby na ní chybělo divadelní představení? Věřte, že na herecké umění skutečně došlo a ne ledajaké. Diváci navíc nemuseli vynaložit jedinou korunu, neboť vstup byl pro všechny, v rámci programu oslav, zdarma.

Ochotníci z divadelního spolku Šembera z Vysokého Mýta sehráli komedii Zdeňka Podskalského Žena v trysku století. Úvodní slovo pronesla jedna z nejstarších žijících častolovických hereček paní Jelínková. Krásní mladí herci, strhující nasazení, skvělá výslovnost, příjemné dialogy, jednoduché, přesto velice vkusné a nápadité kulisy, přesně tyto momenty si bohužel nenechalo ujít pouhých dvacet diváků.

Považte, v Častolovicích, kde má divadlo tradici od roku 1845, kde se celé generace našich předků rozdávaly lidem před oponou. Do každé role, představení vkládaly něco ze svého srdce i duše. Těch zážitků, smíchu, úzkosti, trémy i radosti. Nic naplat, časy se mění. Z lidských srdcí se vytrácí opravdový cit. Světem vládne korupce a peníze. Hrubneme. Dříve totiž bývalo divadlo pro účinkující, herce i diváky bohoslužbou, v naší době je zřejmě pouhou ztrátou času. Existují i výjimky, stačí se podívat na přeplněné sály a hlediště Poláčkova léta v Rychnově nad Kněžnou. Kdo do Častolovic přišel, litovat rozhodně nemusel.

S klidným svědomím mohu říci, že se připomínka 100. výročí úmrtí Elišky Zöllnerové vydařila. Obyčejní lidé z masa a kostí mezi sebou reálně a opravdově komunikovali, vznikla nová přátelství, byly navázány cenné kontakty a celkově jsme se tuto sobotu tak nějak vnitřně obohatili. Divadelníci, zlomte vaz!

Jiří Václavík